Vratný obal je v principu takový obal, který vydrží více cyklů logistického řetězce a to bez nebo s minimálními ztrátami svých vlastností. „Primárním cílem firem je samozřejmě úspora nákladů, vyšší efektivita a pevně věřím, že i udržitelnost – vratné a plně recyklovatelné obaly by se měly stát standardem. Dobrou praxí a trendem je i druhotné využití obalů v podobě ,second life of packaging´ u B2C nebo ,industrial upcycling´ u B2B podnikání,“ říká Jan Kaprhál Innovation Manager společnosti Smurfit Kappa.
S ohledem na náročnost dodavatelského řetězce je důraz kladen především na funkčnost, únosnost, odolnost a v neposlední řadě pak na vlastnosti jako je opotřebení, hygiena, estetika, ev. kvalita potisku/nátěru v případě obalů s marketingovou funkcí. Podle slov Jana Kaprhála nejčastěji používaným materiálem bývá sklo, plast, dřevo, kov a rozhodně také vlnitá lepenka pro svůj velmi příznivý poměr cena/výkon. Každý materiál má svá pro a proti, záleží tedy na účelu, způsobu využití a očekáváních. Například CKD box z vlnité lepenky je rozšířeným řešením především v automobilovém průmyslu, protože je dostatečně únosný, levný a šetří místo při zpětném odběru, není-li využit opět jako obal.
Co se týká náročnosti výroby, zde se převážně odráží parametry baleného výrobku (váha, tvar, členitost, součásti, atd.). Ale více než ve výrobě se zvýšená náročnost projevuje při návrhu takového obalu.
„Při samotném návrhu hraje jednu z hlavních rolí požadavek na zpětnou přepravu prázdných obalů – požadavek složitelnosti na menší rozměr, a tedy i celkový objem naprázdno. Na tento požadavek se v poslední době reagovalo novými materiály, např. různými druhy textilií nebo rozložitelných kovových konstrukcí, dále použitím nejrůznějších konstrukčních prvků, kdy se např. různými zámky zaručí pevnost ve složeném stavu a zároveň rozložitelnost balení,“ vysvětluje Ing. Ondřej Mrnka, vedoucí design centra & kvality společnosti První obalová spol. s r.o. a pokračuje „Konstruktér musí zvážit výše uvedené aspekty a ty zkombinovat s požadavky a informacemi zákazníka ohledně samotné přepravy výrobků. Je rozdíl mezi vícecestnou přepravou mezi výrobním místem a skladem v rámci jedné budovy a např. mezistátní kamionovou přepravou. U interních balení se vyskytuje nižší požadavek na odolnost vůči vibracím a naopak požadavek na lepší ergonomii při zakládání / vykládání výrobků z obalu z důvodu vyšší četnosti těchto operací a např. maximální využití prostoru obalu. Naopak u transportního balení bývají požadavky na pevnější uchycení výrobku vzhledem k většímu množství vibrací, nebo nárazů při transportu a manipulaci s balením u různých překládek a nebývá zde ve většině případů požadavek na co největší výtěžnost obalu.“
Uvedené rozdíly se ve vývoji projevují převážně v počtu opěrných bodů, případně velikosti styčných ploch, dále v samotných materiálech (pěnové lépe tlumí rázy), gramážích použitých materiálů, jejich větších tloušťkách a tím i výškách výsledných obalů – snaha vyvinout fixaci do standardních obalů z důvodu maximálního využití přepravního prostoru kamionu, kontejneru.
Požadavky zákazníků na podobu vratných obalů
Požadavky zákazníků víceméně sledují trendy v daném odvětví a v obchodě obecně. Není žádnou novinkou, že je stále velký tlak na co nejnižší pořizovací cenu. Jan Kaprhál vnímá jako pozitivní aspekt, že si již firmy uvědomují, že není tak důležitá cena, jako spíše hodnota, kterou produkt přináší. „Důležité je totiž podívat se na obal z větší perspektivy a zhodnotit, zda třeba dražší obal není ve finále lepší variantou, protože šetří logistické náklady, zvyšuje efektivitu přepravy, usnadňuje práci operátorům nebo zjednodušuje administrativu. V důsledku pak jeho přínos bývá často větší než rozdíl ceny oproti tomu levnějšímu. Hodnotu je tedy potřeba brát v úvahu, vyčíslit, komunikovat a z pohledu zadavatelů také požadovat,“ zdůrazňuje Jan Kaprhál.
Zároveň je především u větších firem cítit příklon k zaměření na zodpovědnost vůči životnímu prostředí a přírodě. Začínají požadovat obalová řešení s nízkou uhlíkovou stopou, nižšími emisemi CO2, recyklovatelné a biodegradovatelné obaly nebo certifikace o dohledatelnosti zdrojů surovin, certifikace spotřebitelského řetězce a doklad o šetrném zacházení s obnovitelnými zdroji. Toto vše splňuje FSC certifikovaná vlnitá lepenka.
Podle Ondřeje Mrnky jsou ve většině případů změny v požadavcích spojeny pouze s požadavky na přepravu a parametry přepravovaného výrobku jako například již zmíněná složitelnost obalu, aby bylo dosaženo co největší úspory místa při přepravě prázdných obalů zpět.
„Základním a hlavním požadavkem bývá, aby návrh obalu, příp. fixace rozměrově odpovídal vnitřním rozměrům nadřazeného obalu – tedy nějaké přepravní jednotky, která je na trhu běžně k dispozici (různé bedny, přepravky, apod.). Mezi další hlavní zákazníkovi požadavky patří co největší vytěžitelnost prostoru obalu a zároveň jeho univerzálnost (většinou pro pravý / levý díl, občas i tvarově podobné výrobky).
Setkáváme se s požadavky na certifikace - v exportním balení pravidelně na ošetření dřeva proti škůdcům a hnilobě; v ostatních odděleních potom na konkrétní parametry materiálu, které nalezneme v technických listech (chemické složení, odolnost vůči žáru, apod.). Mezi méně časté požadavky se mohou zařadit různé testy na odolnost příslušného obalu, které se týkají převážně vibrací během přepravy, případně pádový test.
Z požadavků uvedených v otázce bych dále vyzdvihl degradovatelnost – na tento požadavek se s oblibou zapomíná. Je třeba si uvědomit, že v době prostoje obalu je nutné jeho skladování a tedy se zamyslet, jaké jsou skladovací podmínky. Každý materiál má svá slabá místa, kdy dochází k jeho znehodnocení, a ty se nejčastěji vyskytují právě při skladování (v zimním období působení mrazu, v letním období působení přímého slunce a teplého vzduchu, atd.),“ vysvětluje Ondřej Mrnka.
Za zmínku jistě stojí stále přetrvávající požadavky, které se je na jednu stranu velice těžké dodržet, na stranu druhou existuje spousta alternativ a možností, které je pomáhají plnit – jsou jimi hlavně tlak na cenu při určitém počtu fixovaných výrobků, velikost fixace kvůli vytíženosti dopravy, odolnost vůči vlhkosti při námořní přepravě, atd.
LN 1/2018
