Většina firem se v průběhu posledních několika let přímo, nebo alespoň zprostředkovaně zapojila do systému obchodování, který je více mezinárodní než národní. Tento proces je jedním z aspektů globálního pojetí obchodu a globalizace jako takové. Postupné odstraňování obchodních překážek na domácím i mezinárodním trhu vedlo
k rapidnímu rozvoji logistických služeb napříč všemi sektory obchodu.
V návaznosti na efektivitu procesů se zejména v poslední době stávají stále častěji skloňovanou otázkou skladovací činnosti a jejich organizace. V problematice skladování se do popředí dostává otázka nákladů a jejich optimalizace. Firmy se snaží snižovat své náklady na nejnižší možnou úroveň a zefektivňovat veškeré své procesy. Jedním z oborů, kde je třeba uvažovat o nákladové náročnosti, jsou bezesporu zásoby. Zásoby vážou prostředky, čili zdroje, což je z ekonomického hlediska nežádoucí a proto by měly být zásoby minimalizovány. Je však třeba zvážit i fakt, že výroba a navazující činnosti se bez zásob neobejdou. Proto je tedy třeba místo o minimalizaci hovořit o optimalizaci zásob v celém logistickém řetězci a je velice důležité nalézt jejich optimální úroveň a rozmístění.
Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí v oblasti logistiky je to, jak vytvořit skladovou síť, která by byla optimální jak z hlediska charakteru produkce podniku, tak z hlediska zákazníků podniku. Toto rozhodnutí zahrnuje řadu důležitých aspektů. Management musí určit velikost a počet skladů a stanovit jejich vhodné rozmístění. U každého skladu je pak nutné zvolit vhodné stavební a prostorové uspořádání tak, aby bylo dosaženo maximální efektivity a produktivity.
Globální pojetí obchodu je vcelku náročným úkolem a pro podniky se tento úkol stává výzvou, jak řídit odpovídající procesy s produkty z perspektivy výroby, distribuce i logistiky.
V globálním pojetí je logistický systém propojen se schopností řešit složité problémy spojené s globálním čili mezinárodním obchodem. Logistický systém se pak zabývá optimalizací a synchronizací činností s cílem finální optimalizace prostřednictvím využití těchto synergií. Globální logistický systém se obyčejně skládá z lidského potenciálu (procesy, management, ….) a strojů (výrobní a provozní zařízení), organizovaných tak, aby poskytovaly, transformovaly, skladovaly a přepravovaly materiál, osoby, služby, informace a samozřejmě také finance.
Obchodní koncept v globálním pojetí přináší mnoho otázek, které definují roli globální logistiky. Profesionalita, propojenost a flexibilita jsou tři klíčové oblasti globální logistiky. Téma profesionality ve smyslu outsourcingu, tedy využití třetí specializované a kvalifikované strany k provedení určitých úkolů, není třeba podrobně analyzovat. Důležitým úkolem, na který je třeba zaměřit pozornost, je komplexnost poskytovaných služeb na vysoké úrovni spolehlivosti.
Na většině světových trhů jsou výrobní a distribuční kanály soustředěny do několika strategických pozic – ať už ve prospěch lokace či financí. Podniky jsou zaměřeny na snižování nákladů a zásob v celém dodavatelském řetězci, a současně je usilováno o zkrácení dodacích lhůt. To má za následek, že dodavatelské řetězce jsou nuceny k nejvyššímu možnému výkonu. V dnešním světě si konkurují dodavatelské řetězce, nikoli firmy. A tyto dodavatelské řetězce si mohou konkurovat pouze tím, že změní podnikání prostřednictvím logistického řízení.
Vzhledem k těmto faktům globální logistické procesy usilují o integrovanou logistiku. Jedině tam je možné hledat logické vysvětlení tohoto systému a využít ji ke globálnímu rozvoji podnikání.
- Jak již bylo uvedeno, proces globalizace zapříčinil různé změny i v logistickém odvětví. Zde jsou uvedeny následky globalizace pro odvětví logistiky:
- Prodloužení dodacích lhůt.
- Přechodné časy (z anglického termínu „transition times“) se prodloužily a staly se předmětem nejistoty.
- Více tzv. „break-bulk“, neboli položek v přepravě balených po malých, neoddělitelných jednotkách, a konsolidačních alternativ.
- Několikanásobné nákladní režimy a s tím spojené rozdílné nákladové alternativy
- Odložená výroba.
Z výše uvedeného vyplývá, že došlo ke vzniku přímého konfliktu mezi procesem globalizace a zavedením just-in-time (dále JIT) postupů v rámci nové strategie v některých společnostech. Globální společnosti mají tendenci prodlužovat dodací lhůty i úrovně zásob vzhledem k velkým vzdálenostem trhů a komplexnosti logistických operací. Ve firmách podnikajících na filozofii JIT je situace opačná, směřují ke zkrácení dodacích lhůt i úrovní zásob v nejvyšší možné míře. Řešením je úroveň kompromisu mezi náklady na vyřízení objednávky a držení zásob a náklady vyplývajícími z nejistoty dodávek produktů.
Ing. Marcela Nekutová, PROMAN
