Tentokrát nebyly uzavřeny výrobní závody, ale opatření zasáhla opět zejména gastronomii a cestovní ruch, obchody a poskytovatele služeb. Vzhledem k tomu, že se často jedná o menší firmy či jednotlivé živnostníky, pokud „přežili“ první vlnu, pravděpodobně již vyčerpali veškeré své finanční rezervy a nyní již nemají kam sáhnout. Ti, co měli ještě dostatek sil a prostředků na to, aby přečkali podzim, spoléhali alespoň na vánoční sezónu. Bohužel i o tu budou z velké části ochuzeni. Pozvolné uvolňování opatření a otevírání obchodů a služeb občas z pohledu laika postrádá smysl a může se zdát až znevýhodňující některé oblasti služeb a obchodu. S největší pravděpodobností tak bohužel někteří obchodníci a provozovatelé služeb již svoje provozovny a obchody po uvolnění opatření nezvládnou otevřít. O zhodnocení situace jsme, těsně před rozvolněním opatření, požádali prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzu.
Jak podle vás průběh letošního roku ovlivní retailový trh do budoucna?
Retailový trh, cestovní ruch a oblast gastronomie jsou největšími oběťmi koronakrize – samozřejmě v ekonomickém slova smyslu. Čísla, která máme, dokazují, že ani letní uvolnění nedokázalo přinést dostatečné zotavení a to, co nastalo na podzim, je, nechci říct poslední, ale zcela určitě předposlední ranou. Praha zůstala v létě prázdná, zbytek České republiky se možná zaplnil, ale z nejdůležitějšího období – vánočního – zůstaly trosky. Vláda bohužel nedokázala dostát svým slibům a dostatečně transparentně a s předstihem představit plán a poskytnout alespoň základní perspektivu. PES zavrčel, ale nakonec se stal obětí spousty politických, lobbistických a mocenských her. Pevně doufám, že se z toho už konečně poučíme a vláda nebude zavírat oči před realitou každodenního života.
Nakolik budou menší obchodníci a živnostníci schopni znovu otevřít svoje provozovny?
Když se projdete ulicemi českých měst, vidíte, že zhruba 40 procent gastroprovozů vůbec neotevřelo a nevyužilo ani možnost výdejních okének. Někteří obchodníci odvezli své zboží z prodejen, aby v případě insolvenčních řízení, která jim hrozí, nepřišli i o poslední majetek. Ale já stále věřím v sílu a životaschopnost českých podnikatelů. I když se nedočkali relevantní podpory ze strany státu, řada z nich prokázala neskutečnou vůli přežít, hledali nové cesty prodeje svého zboží, služeb i financování. Věřím, že velká většina z nich otevře. To, co ale představuje velký problém, je ztráta důvěry ve vládu a stát jako takový. Z toho se naše společnost bude zotavovat dlouho.
Zejména pro oblast menších měst a obcí by toto mohl být velký problém…
Je to problém celé České republiky. Třeba letní sezona byla skvělá pro cestovní ruch všude jinde než v Praze. Ta zůstala prázdná, hotely nenaplněné, restaurace bez hostů. Každé město, okres či kraj má svá specifika. Je ale skvělé pozorovat, že zatímco stát selhával, tak výborně zafungovaly samosprávy.
Jaké další aspekty tato situace přinese?
V oblasti cestovních ruchu, gastronomie a obchodu nás nesporně čeká vlna bankrotů a propouštění. Nepůjde přitom o pročištění trhu, jak se nám někteří neomarxisté snaží namluvit. Jde o zcela bezprecedentní neočekávaný zásah do podnikání, na který vláda nedokázala včas a řádně zareagovat. Věřím ale, že nás to posune i vpřed. V tomto období musel každý z nás být hodně kreativní, hledat způsoby, jak vést projekty, jednat na dálku, řídit obchod, dělat rozhodnutí. A část z toho formou best-practice zcela určitě přeneseme do naší činnosti i do budoucna.
Za velký problém považuji nejistotu, která vede k vyšší míře úspor a nižším investicím. Odkládáme větší nákupy, protože se obáváme budoucnosti. Odložené nákupy znamenají nižší příjem firem, nižší zisk, nižší produkci a potenciální další zpomalování ekonomiky. Dnes už přitom není žádným tajemstvím, že ekonomické recese jsou z velké části vyvolané emocemi. A ty aktuální u nás nejsou pozitivní. Odpovědnost za to nese vláda.
Několikrát jste narazil na pomoc státu. Kde vidíte největší nedostatky?
Pomoc státu má několik základních problémů. Jde nesprávným směrem, v nesprávném objemu a je to vše pomalé a komplikované. Ale popořádku. Prvním, kdo se dostal k finanční pomoci, byli zemědělci. Ti zemědělci, kteří jsou koronakrizí postižení minimálně. Objem? Tři miliardy korun a aktuálně dostanou další. Zatímco o pomoci cestovnímu ruchu se vedly nekonečné diskuze a výsledek? Půl miliardy, přičemž zejména malé a střední firmy mají jen malou možnost si na peníze sáhnout a třeba pro průvodce je výhodnější nahlásit se na úřad práce než přijmout pomoc státu. A to nepočítám řadu oborů, kde nedošlo k uzavření provozů, ale ke zcela zásadnímu poklesu přijmu. Mám na mysli třeba prodejce letenek, prádelny, automyčky a mnoho dalších. Pokud vám někdo odřeže komplet příjem, potřebujete pomoc hned, a ne o dva či tři měsíce později. Třeba v Rakousku nebo v Německu to pochopili. A my jsme se nebyli schopni ani po půl roce od nich inspirovat.
Markéta Vojáčková