Toyota se mi stala osudnou

Co vás osobně přivedlo k Toyotě a proč právě tuto značku považujete pro svou profesní kariéru za osudovou?

Toyota pro mě vždy byla, je a bude etalonem spolehlivosti a technické vyspělosti. Když se objevila příležitost pro Toyotu pracovat, neváhal jsem. K Toyotě jsem přišel před 15 lety od konkurenční značky a od té doby jsem s ní stále více srostlý. Způsob přístupu značek Toyota a Lexus k zákazníkovi, ke členům týmu, k inovacím, k řešení problémů, k neustálému zlepšování se a vůbec celé firemní DNA je velice unikátní a pro mě velmi inspirativní. Mobilita a aktivity všech členů „rodiny Toyota“  jsou chápány v širším kontextu se všemi dopady na celou společnost, což podle mě mnoho jiných firem, ale ani institucí v Evropě nedělá.

Životní prostředí, udržitelnost, Green Deal … Jak cestu k dosažení cílů stanovených společností vidí Toyota?

Toyota se udržitelností a ochranou životního prostředí zabývá dlouhodobě a potvrdila to tzv. „Chartou pro Zemi“ podepsanou již v roce 1992. Výsledkem závazků Charty bylo dokončení vývoje full hybridní technologie a její uvedení v život. Ta položila základy našemu náskoku v nízkoemisních technologiích. Celosvětově více než 16 milionů prodaných full hybridů potvrzuje oblíbenost mezi zákazníky. Rozvoj dalších nízko či bezemisních technologií je jen logickým navázáním na vedoucí postavení Toyoty v čisté mobilitě. Ať už se jedná o varianty plug-in hybridů, bateriových aut, či aut používajících vodík a palivové články, jsme už nyní schopni uspokojit poptávku všech zákazníků. Zákazník je pro nás totiž vždy na prvním místě a zákazník rozhodne, která z technologií má své opodstatnění a která nikoliv. Již nyní přes polovinu našich prodejů v Česku tvoří hybridy, u značky Lexus dokonce přes 90 procent, začali jsme prodávat vodíkový Mirai a přicházíme s několika elektromobily.

Automobilový průmysl prochází asi největší transformací ve své více než stoleté historii. Jaký bude automotive budoucnosti?

Ano, automobilový průmysl, tak jak ho známe z 90. let či počátku tisíciletí, je minulostí. Posledních 100 let používání fosilních paliv je za námi a mobilita se ubírá směrem k elektromobilitě. Nějakou dobu to samozřejmě ještě potrvá, ale budoucí zajištění přepravy bude ve velkém spojeno s použitím elektrické energie. Budou existovat rozdílné varianty technologií, např. vztažené ke způsobu získávání elektrické energie – zda to bude elektřina čerpaná ze sítě, nebo elektřina vyráběná na palubě vozidla. Další velké změny se dají očekávat například v propracovaném systému dodávek. Dodavatelské řetězce se budou muset pravděpodobně zkrátit a je nutné omezit závislost například na komponentech ze vzdálených destinací. Ty sice na jednu stranu zajišťují nízké náklady, na druhou stranu však vytváří příliš velkou závislost. Pandemie koronaviru ukázala velkou provázanost automobilové výroby napříč kontinenty a křehkost celého řetězce. Kvůli výpadkům ve výrobě čipů a dalších součástek v Asii či USA zpomaluje výroba v Evropě, navíc z důvodu odstávek v přístavech se prodlužuje a zdražuje doprava jak dílů, tak i celých vozů.

Zatímco Evropa počítá ve svých plánech s přímou elektromobilitou a dobíjením vozidel budoucnosti ze sítě, Toyota vedle široké škály hybridů dál rozvíjí svůj vlastní koncept vodíkového pohonu. Ten už je dokonce montován do sériového Miraie. Jde jen o paralelní kolej, nebo právě ve vodíku vidíte palivo budoucnosti?

Ono je to vlastně kombinace obojího. Myslím si, že půjde o významnou alternativu k elektromobilům a zároveň o hlavní palivo budoucnosti. Jde přitom jen o jiný způsob distribuce elektřiny do vozidla, který je rychlejší a je bližší běžnému tankování. Vodíkovou nádrž u vozu naplníte do 5 minut, baterie elektromobilu dobijete v průměru zhruba za hodinu a déle.

Rozhodně si nemyslím, že v budoucnu budeme jezdit pouze elektromobily. V Toyotě zastáváme názor, že přechod k nízkoemisní dopravě bude postupný a zákazníci by měli mít i v budoucnu na výběr. Vedle elektromobilů to tedy určitě budou vodíkové vozy, ale i hybridy. Další cestou je vývoj nových paliv pro spalovací motory, které budou produkovat mnohem méně škodlivých emisí.

Do jaké míry ovlivňují výrobu ve společnosti Toyota současná narušení globálního dodavatelského řetězce?  V jakém časovém horizontu předpokládáte, že nedostatek dílů a komponent přestane narušovat běžný chod automobilek po celém světě?

Ze současné situace se v našem případě dostaneme zhruba v druhé polovině příštího roku. Díky vysoké poptávce se skladové zásoby ztenčily na minimum a 95 % všech zákaznických objednávek putuje do výroby. To je ale aktuální situace téměř u všech výrobců. Je třeba říci, že nedostatek dílů se nedotýká všech značek stejnou měrou. Toyota je v mnoha ohledech soběstačná a tyto problémy na ni v porovnání s jinými doléhají méně. Dodací lhůty se v našem případě v závislosti na modelu pohybují mezi 4-10 měsíci. Řešíme spíše problém způsobený velmi silnou poptávkou s meziročním nárůstem v desítkách procent, což překračuje naše nasmlouvané objemy dodávaných vozů z výrobních závodů. Největší důraz nyní klademe na vysvětlení této situace našim zákazníkům a snažíme se jim vysvětlit důležitost včasného plánování obměny jejich vozu.

LN