| Před krizí se často mluvilo o flexibilitě. Například o tom, že hodně lidí chce pracovat občas z domova, ale ne všichni zaměstnavatelé jsou ochotni to umožnit. Koronavirus v uplynulých dvou vlnách zajímavým způsobem ukázal, jak rychle se dá přejít z „to nejde jen tak“ na „musí to jít zítra“. (Jobs.cz) |
První moderovanou diskuzi uvedla Mgr. Kamila Černá konstatováním, že přechod zaměstnanců z kanceláří do domácího prostředí má – jako všechno na světě – svá pro i proti. Výhodou jistě je v citátu portálu Jobs.cz zmiňovaná flexibilita, možnost vlastní volby, kdy se člověk bude věnovat práci a kdy si zařídí své vlastní věci. Nevýhodou pak třeba schopnost zaměstnavatele ověřit skutečné pracovní nasazení zaměstnance, ale navíc i nutnost řešit problém bezpečnostního rizika spojeného s nutným vzdáleným připojením k firemnímu systému. V živé paměti máme podle slov Kamily Černé stále ještě hackerský útok na benešovskou nemocnici či Fakultní nemocnici Brno. Právě takové události nás logicky vedou k úvahám o tom, do jaké míry je právě bezpečnost fungování stávajícího způsobu práce z domova jeho největší limitou.
Pozvání Kamily Černé do první diskuze v rámci Reliant BroadCAST přijali doc. Václav Jirovský z Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství Fakulty dopravní ČVUT v Praze a pan Jaromír Tvrzník, odborník v oblasti informačních technologií společnosti Bureau Veritas.
Diskuze přinesla celou řadu zajímavých postřehů a názorů na to, jak by měly vypadat bezpečnostní prvky strategie podnikání (nejen) v logistice.
Podle doc. Jirovského většina útoků nejsou nezbytně útoky cílenými, a to i přesto, že novináři je tak pro zvýšení atraktivity sdělení obvykle popisují. Podle jeho slov má většina útoků původ velmi prozaický, totiž v mailové zprávě, kterou vždy někdo z tisíců náhodně vybraných adresátů otevře a tím umožní proniknutí útočícího programu hluboko do firemního systému. K tomu doc. Jirovský dodává: „Pokud se útok výjimečně odehrává v důsledku technické chyby, tak je to proto, že je použitá technologie špatně organizačně zabezpečená.“
Vliv lidského faktoru na míru rizika napadení firemního systému považuje za zcela zásadní i Jaromír Tvrzník. Ten vidí sice velký problém v ochotě firem investovat nezbytné prostředky do nových, dokonalejších technologií, ale současně za příčinu číslo jedna označuje zaměstnance na všech organizačních úrovních firemní hierarchie. „Při svých auditech informační bezpečnosti narážím hlavně na to, že firmy mají komplexní směrnice, dokonalý popis procesů a k dispozici tzv. zlatá pravidla všeho, co je třeba .png)
nezbytně dodržovat, a pak přijde generální ředitel a řekne, že směrnice ho příliš limitují a on potřebuje mít kdykoliv možnost okamžitého připojení k systému, při kterém ho stanovené bezpečnostní prvky neúnosně limitují,“ říká s jistou dávkou sarkasmu Jaromír Tvrzník. Je přesvědčen, že po zkušenostech získaných v průběhu koronavirové krize lze obecně konstatovat, že důležité je věnovat dále pozornost především prevenci v podobě zvyšování povědomí firem o reálné existenci kybernetických rizik a popularizovat potřebu nasměrování nezbytných investic do systematického řízení informační bezpečnosti.
Celá diskuse s oběma odborníky na problematiku kybernetické bezpečnosti včetně jejich strukturovaného doporučení kroků, jimiž lze riziko napadení firemního systému zvenčí minimalizovat je vedle video formátu rovněž dostupná k poslechu na všech známých podcastových platformách.
Nezapomeňte nás sledovat na své oblíbené platformě, ať máte vždy k dispozici nejnovější díl!
LN
