.JPG)
V březnu uběhl rok od začátku koronavirové krize. Před ní byl akutní nedostatek zaměstnanců snad ve všech oborech. Logistika tento nedostatek pociťovala obzvláště výrazně. Jaká je současná situace?
Vidíme posun v tom, že kvalitních kandidátů ve středním a vyšším managementu je na trhu poměrně dost, firmám se hlásí kandidáti sami - naopak, není pro ně tolik možností, zejména pro kandidáty do vyššího managementu. Logistické firmy více nabírají na základní a střední pozice a na manažerské se snaží vychovat si lidi zevnitř - i když obecně logistika posílila, rozšiřuje se a stále nabírá - nejvíce základní logistické pozice, jako je logistický specialista, dispečer či supervisor.
Česká ekonomika doposud zvládla absorbovat tisíce lidí, které se vinou pandemie ocitly bez práce. Je tento „přesun“ do nových oblastí trvalý, nebo se dá očekávat, že po návratu do normálu se lidé budou chtít vrátit ke svým původním profesím?
Rozhodně neočekáváme, že s úplným rozvolněním tisíce lidí dají výpověď a budou se vracet “zpět”. Pro většinu lidí pandemie trvá už příliš dlouho na to, aby stále vyhledávali jen dočasná zaměstnání - zejména v případech, kdy nemají žádnou specifickou kvalifikaci (jako např. lidé z umělecké scény, technické obory v kultuře apod.), nebo to nejsou velmi mladí lidé, kteří obecně mají větší sklon práci měnit. Vidíme to u projektů v logistice, kde se nám velmi proměnila skladba pracovníků - téměř polovina z našich současných lidí v jednom z největších logistických center v ČR pracovala dříve právě v gastronomii, službách či maloobchodě a naprostá většina z nich (90 %) si přeje zejména udržet dlouhodobé a stabilní zaměstnání.
V současné době je procento nezaměstnanosti 4,2 %, což vzhledem k situaci přeci jen není zase až tak vysoké. Je možné, že je toto číslo ovlivněno vyplácením podpor ze strany státu, a až tyto podpory skončí, nezaměstnanost se ještě zvýší?
Realistické scénáře vývoje nezaměstnanosti publikované OECD a ČNB předpokládaly v případě 2. a 3. vlny pandemie pro ČR výši nezaměstnanosti mezi 5 – 11 %. Takže vliv vládních podpůrných programů je velký a nezpochybnitelný. Dalším významným aspektem je ale fakt, že většina velkých firem, které nejsou v sektorech paralyzovaných pandemií, se velmi rychle adaptovala na nové podmínky a třeba v průmyslu teď produkci víc než nedostatek poptávky brzdí nedostupnost některých dílů a surovin.
Je možné, že po návratu k normálu a stabilizaci situace opět vzroste poptávka po nových kvalifikovaných zaměstnancích např. u firem, které musely v současné situaci přikročit k propouštění, a může tak dojít opět k situaci, která byla před koronakrizí?
Poptávka po kvalifikovaných (zejména technicky) lidech je neustále velmi vysoká a firmy by neměly očekávat, že po návratu k nějakému “novému normálu” bude lepší. Pandemie nesmírně urychlila nasazení technologií do firem, dle některých zdrojů až o celou dekádu, a to s sebou nese nutnost zvýšení kvalifikace a dovedností i u stávajících zaměstnanců. Spíše očekávám, že se na trhu i nadále nebude potkávat očekávání ze strany zaměstnavatelů a nabídka ze strany volných kandidátů co do znalostí a specializace.
V současné době je na trhu práce vidět méně otevřených pozic ve středním a vyšším managementu a méně pozic pro absolventy netechnických oborů - firmy zvažují, do koho se jim vyplatí investovat a které pozice jsou pro ně do budoucna klíčové. Jedná se o trend dlouhodobějšího charakteru, který přetrvá i po skončení koronavirové krize a je možné, že tato situace ovlivní v budoucnu preference studijních oborů u mladých lidí?
Jak už jsem naznačil výše jednoznačným trendem, který COVID-19 nepřinesl, ale výrazně akceleroval, je nutná proměna znalostí a dovedností budoucích pracovníků. A protože populace výrazně stárne a migrační politika je velmi nepružná, firmy nemohou čekat, že jim odněkud budou proudit noví zaměstnanci. Obávám se, že se nemohou spoléhat ani na české školství, které z principu není schopné ani včas reagovat, natož předjímat, jaký typ znalostí bude potřeba za 5 či 10 let a přizpůsobovat tomu kurikulum. Očekávám tedy velký vzestup tréninků a školení na stále nové technologie a s tím spojenou nutnost rozvíjet u zaměstnanců zejména tzv. soft skills - a to především komunikační a obecně sociální dovednosti. Jednou z hlavních kvalit zaměstnanců totiž bude, jak jsou schopni akceptovat fakt celoživotního vzdělávání, učení se a adaptace na změny.
LN
