Postupné oživení trhu v automobilovém průmyslu bude složité. Přerušené dodavatelsko-odběratelské řetězce se zřejmě nepodaří obnovit v míře jako před pandemií a zřejmě už nebudou automobilky od dodavatelů ani tak velké objemy požadovat. Za krizi automobilového průmyslu totiž nemůže jenom koronavirus Covid-19, už před pandemií ovlivňovaly potenciál produkce automobilek v Evropě okolnosti jako nasycení trhu prodeje vozů a také náročné emisní limity. Elektromobilita tvoří něco přes 7 % celkového podílu na trhu prodeje aut v Evropě a bez finanční podpory by byl podíl ještě slabší.
Aut je celkově v Europě už tolik, že zejména ve městech se mobilita zpomaluje, až kolabuje. Pokud chceme v Evropě skutečně oživit automobilový průmysl, budeme muset nejenom posunout termíny emisních limitů, ale hlavně dostat ze silnic staré vozy s emisní normou pod EURO 5 - tedy vozy vyrobené před rokem 2009 by už neměly na silnicích Evropy jezdit a diesely možná pod Euro 6 (tedy vyrobené před rokem 2014). Provoz těchto vozů by se měl zásadně znevýhodnit. EU jako celek by měla naopak výrazně stimulovat obměnu vozidel. Prospělo by celoevropské nové kolo "šrotovného", tedy ekologická likvidace starých vozidel s příspěvkem na koupi nového vozidla (např. do nižší kubatury si 1,5 a plug-in hybridy/elektromobily). Efekt bude dvojí: na jedné straně se zbavíme starých vozidel, která jsou velkou ekologickou zátěží a také rizikem v silničním provozu v EU, což oživí prodej automobilů, a zároveň snížíme ekologickou zátěž, která bude likvidací starých vozidel možná i efektivnější jako protežování elektromobility.
Pokles produkce automobilového průmyslu v Evropě je tedy nevyhnutelný a pandemie způsobila hlavně kolaps globálního dodavatelského řetězce. Odhadované měsíční propady tržeb jen u výrobců vozidel v ČR přesahují podle údajů AutoSAP 50 miliard korun. U dodavatelů se odhaduje pokles tržeb o zhruba 45 %, což představuje ztrátu více než 17 miliard korun měsíčně. „Všechny uvedené ztráty se přitom budou s postupujícím časem dále prohlubovat. Nelze očekávat návrat k normálnímu chodu, aniž by byla přijata rychlá a robustní opatření. Proto bychom v jednáních měli pokročit od opatření podporujících zastavený průmysl směrem k opatřením, která podpoří obnovení výroby a prodeje. Nelze přitom usuzovat, že obnovením produkce finálních výrobců vozidel automaticky dochází k plnohodnotnému obnovení výroby celého automobilového řetězce,“ zdůrazňuje Bohdan Wojnar, prezident Sdružení automobilového průmyslu ČR.
Podle aktuálních průzkumů Sdružení autoprůmyslu bylo již v březnu zhruba 15 % firem přinuceno propouštět a v průběhu dubna tuto otázku řeší dalších 42 % firem. Sdružení automobilového průmyslu zároveň připomíná, že při silně proexportním zaměření české ekonomiky (jen roční export automotive činí více než 920 miliard korun, to je více než pětina celkového exportu ČR) je zcela klíčová aktivní role zástupců ČR při jednáních na úrovni EU, která musí vést ke koordinovanému a bezpečnému znovuobnovení výroby a k cílené strategické podpoře obnovy prodeje.
Výsledkem obnovy výroby v evropských automobilkách bude i razantnější přechod k využití robotů a kobotů. Poměr mezi živou pracovní sílou a robotizací se už mění více k výhodám využívání robotiky. Už neexistuje levná pracovní síla, naopak také současné problémy s koronavirem ukazují, jak jsou výrobní procesy odkázané na lidskou práci zranitelné a mohou kolabovat. To robotizaci a automatizaci v automobilovém průmyslu určitě urychlí. A také v jiných odvětvích.
Podobná situace je i na Slovensku, v Maďarsku, v Polsku a v dalších zemích EU.
Výroba automobilů musí být krytá poptávkou, a když je propad prodeje osobních vozů na úrovni přes -60 % a užitkových vozů o více než -50 %, automobilky nebudou vyrábět vozy na sklad. Obnova výroby tedy závisí na odbytu a ten je teď potřebné zásadně stimulovat.
Viliam Bujna, člen Výkonného výboru ZAP SR
