Bylo zajímavé sledovat, kolik lidí v době pandemie začalo více vařit doma. Hodně pomohlo to, že spousta z nich začala více či méně z donucení pracovat z domova a čas na přípravu jídla se tak nějak nabízel sám. Jsme ale zpátky v práci, plní se tak velmi rychle restaurace a jídelny a domácí kuchařky putují zpátky do skříní a knihoven. Podobné to bylo i s provozem po městě. Dopravní tepny po ránu neplnily desetitisíce vozů s přespolními zaměstnanci, MHD fungovala sporadicky, a to s nebývale slunečným a teplým počasím lákalo k využití jízdních kol i tam, kde to za normálních podmínek smysl nedává. To ovšem změnily první deštivé dny a postupný nárůst kongescí zejména v ranní dopravní špičce. Dnes už tak zase na městských komunikacích ani ve vyhrazených cyklopruzích cyklistu téměř nepotkáte a nic nenasvědčuje tomu, že by se věci měly v nejbližší době změnit. A e-shopy? Ty nabídly skvělou alternativu těm, kdo byli připraveni a ve svých kamenných prodejnách neměli šanci prodat vůbec nic. Na jedné straně tak nabídly možnost obchodníkům důstojně přežít, na straně druhé pak jejich zákazníkům – zavřeným mezi čtyřmi stěnami svých domovů – obstarat si i v době vrcholící pandemie vše, co potřebovali. Dramatický nárůst objemů zboží dodávaného až do domácností byl ale umožněn do značné míry tím, že v době plné restrikcí nebyl problém zejména ve městech díky minimálnímu provozu zboží na čas dodat. Právě souběh dvou kritických faktorů – sílícího provozu ve městech a nárůstu B2C distribuce v důsledku expanze nejrůznějších e-shopů – vrhá silný stín na perspektivy dalšího rozvoje e-commerce. Je otázkou, nakolik si moderní společnost žijící stále více ve velkých aglomeracích může dovolit dále rozvíjet technologie dodávky téměř čehokoliv až ke dveřím vlastního bytu. Již nyní je zřejmé, že pro to brzy nebude dostatečná prostupnost městských komunikací, dostatek parkování v ulicích pro rozvozová vozidla, nebude dost použitelných řidičů. Za zmínku jistě stojí i ekologický rozměr tohoto trendu s ohledem na emisní zátěž způsobenou rozsáhlými flotilami rozvozových vozidel, nadměrná spotřeba přepravních obalů pro jednotlivé položky zboží a mnoho dalšího. Zprávy o rušení stovek a tisíců kamenných obchodů světových značek s tím, že budou nahrazeny právě možností jejich zboží nakoupit po internetu, jsou z logistického hlediska zprávou velmi špatnou. A stejně tak jsou špatnou zprávou i s ohledem na sociální rozměr nakupování. Kontakt s ostatními byl vždy tím, co lidskou společnost posouvalo kupředu. Nenechme si tuto lety osvědčenou praxi vzít těmi, pro koho je virtuální svět jen cestou, jak lépe zhodnotit svůj provozní kapitál …
Miroslav Rumler
