EU zpřísní kontrolu vývozu ručních palných a lehkých zbraní, rozhodla Rada.
Kontrola vývozu zbraní: Rada stanovila přístup EU týkající se certifikátů konečného uživatele
EU bude brzy uplatňovat jednotnější přístup k vývozu ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně. Rada přijala rozhodnutí, jímž se stanoví soubor společných prvků, jež budou muset obsahovat certifikáty konečného uživatele pro účely vývozu ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně.
Účelem tohoto rozhodnutí, které bylo dnes zveřejněno v Úředním věstníku EU, je omezit riziko odklonu zbraní do rukou nezákonných či nežádoucích uživatelů, vytvořit rovné podmínky a vyjasnit příslušné požadavky kladené na obranný průmysl a jeho klienty.
Přijetí tohoto rozhodnutí Rady je konkrétním opatřením, jímž se navazuje na závěry Rady ze dne 16. září 2019 o přezkumu společného postoje Rady 2008/944/SZBP, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu, a důležitým krokem, jímž se přispívá k dalšímu sbližování politik členských států v oblasti vývozu zbraní.
Vzájemné uznávání výsledků testů na covid? Rada se shodla na doporučení.
Posílené používání rychlých testů na antigen a vzájemné uznávání výsledků testů na COVID-19 – Rada dospěla k dohodě
Členské státy se dnes písemným postupem jednomyslně dohodly na doporučení Rady, kterým se stanoví společný rámec pro používání rychlých testů na antigen a pro vzájemné uznávání výsledků testů na COVID-19 v celé EU. Jedná se o klíčový nástroj umožňující zmírnit šíření viru a přispět k hladkému fungování vnitřního trhu: vzájemné uznávání výsledků testů na infekci SARS-CoV2 provedených autorizovanými zdravotnickými orgány má zásadní význam pro usnadnění přeshraničního pohybu, přeshraničního trasování kontaktů a léčby.
Hlavními prvky doporučení jsou validace a vzájemné uznávání rychlých testů na antigen a testů RT-PCR mezi členskými státy, sdílení standardizovaného souboru údajů (prostřednictvím digitální platformy), vytvoření společného seznamu rychlých testů na antigen COVID-19, stanovení přednostního použití těchto testů v konkrétních situacích (např. kontakty potvrzených případů, klastry nákazy) a další. Doporučení obsahuje také ustanovení předjímající řešení výzev spojených s budoucím vývojem pandemie: společný seznam vhodných rychlých testů na antigen COVID-19 by měl být natolik flexibilní, aby na něj bylo možno přidávat nebo z něj odebírat testy, jejichž účinnost bude ovlivněna mutacemi COVID-19.
Souvislosti
Evropští lídři EU vyzvali v prosinci 2020 Komisi, aby předložila návrh doporučení Rady o společném rámci pro rychlé testy na antigen a pro vzájemné uznávání výsledků testů. Komise svůj návrh předložila dne 18. prosince 2020. Doporučení bylo projednáno v rámci příslušných orgánů Rady a přijato během portugalského předsednictví. Doporučení Rady není právně závazné; stanoví osvědčené postupy, k jejichž dodržování jsou členské státy vyzvány.
Rada se shodla s europoslanci, jak v letech 2021-2021 čerpat 88 mld. eur z Evropského sociálního fondu aka ESF+. Peníze půjdou hlavně na měkké projekty. Na rozdíl od Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), na jehož malém rozpočtu (2,96 mld. eur) se obě strany dohodly také.
Evropský sociální fond plus: Rada a Parlament dosáhly předběžné dohody
Portugalské předsednictví Rady a poslanci Evropského parlamentu dosáhli politické dohody o návrhu nařízení o Evropském sociálním fondu plus (ESF+), jenž je součástí rozpočtu EU na období 2021–2027.
Fond ESF+, který má k dispozici celkové finanční krytí ve výši téměř 88 miliard eur (v cenách roku 2018), bude podporovat investice do vytváření pracovních míst, vzdělávání a odborné přípravy, jakož i sociální začleňování, přístup ke zdravotní péči a opatření pro vymýcení chudoby v EU.
"Evropský sociální fond plus rozhodujícím způsobem přispěje ke zmírnění negativních důsledků současné krize tím, že podpoří zaměstnanost a sníží míru chudoby a vytvoří lepší příležitosti pro všechny, zejména pro mladé lidi a děti. Bude pomáhat i skupinám zranitelných osob."
Nelson de Souza, portugalský ministr plánování
ESF+ poprvé navrhla Evropská komise v roce 2018 jako součást legislativního balíčku pro politiku soudržnosti na období 2021–2027.
Návrh nařízení slučuje několik nástrojů včetně fondu pro nejchudší osoby a programu pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí. Členské státy EU tak mají větší flexibilitu a mezi programy je větší soudržnost, díky čemuž se snižuje administrativní zátěž.
Návrh rovněž uvádí ESF+ do souladu s evropským semestrem, jelikož projekty financované z fondu by měly řešit výzvy identifikované v každoročních doporučeních pro jednotlivé země.
V roce 2020 byl ESF+ přizpůsoben souboru opatření na podporu oživení, aby se mimo jiné zlepšila podpora zaměstnanosti mladých lidí a krátké modulární odborné přípravy zaměřené na poskytování dovedností adaptovaných na trh práce, a zejména na potřeby ekologické a digitální transformace.
Nařízení rovněž obsahuje ustanovení, které umožňuje dočasná opatření pro využití fondu za výjimečných a neobvyklých okolností.
Vyjednávací týmy spolunormotvůrců se konkrétně dohodly na požadavcích ohledně přidělování zdrojů ESF+ na vnitrostátní úrovni v souladu s cíli politiky fondu, jako je sociální začleňování, řešení materiální deprivace, podpora mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a zmírňování dětské chudoby.
Další kroky
Politická dohoda bude předložena ke schválení velvyslancům členských států při EU (Coreper) a plenárnímu zasedání Evropského parlamentu. Poté budou na technické úrovni pokračovat práce na dokončení úplného znění nařízení.
Zdroj: Ondřej Krutílek
