Hlavní příčina dubnového zrychlení meziroční inflace šla na vrub cenám spojeným s bydlením. Cena elektřiny meziročně zrychlila z 24,7 % yoy na 30 %, cena plynu pak z 37,7 % na 44,2 %. Tyto faktory přispěly k meziročnímu zrychlení cen o zhruba 0,3 procentního bodu, obdobně jako v minulém měsíci. Dále opět zrychlilo imputované nájemné, a to 16,3 na 17,7 % yoy, což přispělo k meziroční inflaci necelými 0,2 p.b. Celkově ceny bydlení v dubnu zrychlily inflaci o cca 0,6 procentního bodu. Růst cen v kategorii bydlení tak dosáhl meziročně 20 % a je nejvyšší od konce roku 1998 (na začátku roku 1998 přesahoval 30 %).
Další silný proinflační faktor byly ceny potravin. Ty meziměsíčně zrychlily nad očekávání o 3,6 % a jejich meziroční dynamika dosáhla 10,7 %. To je nejvyšší růst cen potravin od konce roku 2008, kdy se také pohyboval nad 10% úrovní. Zdražily pekárenské výrobky, maso či mléčné výrobky. Tento vývoj však není až takovým překvapením, růst cen potravin je způsoben nejen růstem cen agrárních komodit, ale také obalového materiálu, energií či mezd a výhled prozatím naznačuje, že další zdražování potravin je stále před námi.
Dalšímu zdražení pak přispěly stravovací služby které musí reagovat na zdražující potraviny a energie. Ceny stravování tak poskočily z 15 % yoy na téměř 20 %. Také ceny ubytování vzrostly z 10,5 na téměř 15 % yoy.
Ceny služeb v dubnu zrychlily z 10,4 % na 12,1 %, ceny zboží pak z 14,3 % na 15,3 %.
ČNB ve své poslední prognóze předpokládala dubnovou inflaci ve výši 13,8 % a dosažení vrcholu v červnu ve výši 15 %. Za celý rok pak předpokládá inflaci ve výši 13,1 %. Dnešní čísla tak posouvají inflační výhled směrem nahoru, a to zhruba ke 14 % za celý letošní rok. Proinflační rizika však přetrvávají a začínají se koncentrovat i pro příští rok, zejména důsledkem růstu cen energií. Ty na trhu rostou i pro dlouhodobé kontrakty let 2023 a 2024, což se bude dále plošně propisovat do růstu spotřebitelských cen. Inflaci v příštím roce tak prozatím odhadujeme na 7 %.
Zdroj: Česká bankovní asociace