Logistika je velmi široký a extrémně diversifikovaný obor lidské činnosti. Vy sám jste logistice zasvětil velkou část své profesionální kariéry; Co je tím, co Vás na logistice zajímá a co by moderní společnost měla udělat pro to, aby upoutala pozornost mladé generace, která stojí před volbou své profesní kariery?
Na logistice mě hned zpočátku zaujaly dvě věci: Tou první je skutečnost, že logistika je vždy neodmyslitelně spojena s efektivností: Umožňuje dosahovat významných úspor nákladů, růstu ziskovosti a vyžaduje optimalizaci plánování. Druhou věcí, která mě na logistice vždy fascinovala, je její schopnost plnit sliby dané zákazníkovi. Prodávat zboží lidem v mém vidění světa není pouhou rutinou. Vnímám ho jako jistý druh závazku: Zboží mu prodávám s příslibem, že naplní jeho očekávání. Úkolem logistiky je do značné míry přispět k naplnění podstaty tohoto závazku. Věřím, že tento způsob vidění logistiky je a bude atraktivní i pro další generace odborníků, kteří před volbou vlastní profesní kariery teprve stojí.
V loňském roce jste byl zvolen prezidentem Evropské logistické asociace. Co považujete za hlavní cíle, kterých by ELA měla v průběhu Vašeho tříletého prezidentského období dosáhnout?
Mou hlavní prioritou je přispět k tomu, aby se ELA stala ještě významnější odbornou platformou nabízející svým členům unikátní zázemí. ELA by podle mé představy měla odborníkům z jednotlivých národních asociací sloužit jako cesta či nástroj k získávání nových příležitostí k rozvoji jejich vlastních dovedností, využití společné infrastruktury, společných synergií a přístupu ke zdrojům, které lze jinak jen stěží využívat, jakými jsou například výzkumné kapacity, společné projekty, nebo možnost nahlédnout do moderních provozů využívajících inovativní technologie a postupy ….
Globální ekonomika se poměrně rychle začíná připravovat na nástup funkčních konceptů Internetu věcí (IoT); Co jsou podle Vás ve světle tohoto trendu nejvýznamnější témata, která budou rezonovat napříč celým dodavatelským řetězcem v nejbližší budoucnosti?
Moji pozornost v poslední době upoutala aplikace Internetu věcí do procesů v oblasti Track&Trace a kontroly parametrů při přepravách prostřednictvím chladících kontejnerů. Velmi mě těší vývoj v této oblasti, protože významně zvyšuje viditelnost zboží v celém dodavatelském řetězci a současně umožňuje zcela zásadně rozšířit prostor výroby daleko za hranice tradičních výrobních kapacit. Nicméně Internet věcí a s ním spojené technologie samozřejmě přinášejí téměř neomezené množství příležitostí, jejichž prostřednictvím bude možné dále zlepšovat, zkvalitňovat a možná zcela přepracovat současné logistické operace. Nízkoenergetické sensory umožní další zefektivnění systému manipulace se zbožím a materiálem, nejrůznější aplikace mohou rozšířit možnosti automatizované kontroly systémů v dosud nepoznané míře ….
E-commerce v poslední době zažívá stabilní růst; Domníváte se, že současná logistika je schopna i nadále zvládat rostoucí poptávku po distribuci v sektoru B2C?
Už dříve jsem použil obrat, který říká, že logistika je do jisté míry nástrojem k plnění slibů daných zákazníkům. S využitím tzv. chytrého designu procesů a inovativních technologií je dnes možné zásilky zákazníkům dodávat za cenu výrazně nižší, než byla před deseti či patnácti lety. Vše nasvědčuje tomu, že tento trend bude I nadále pokračovat. Není pochyb o tom, že distribuční služby budou nadále podléhat celé řadě změn, které budou vyvolány technologickými, sociálními, environmentálními a dalšími tlaky společnosti. Nicméně nastavený trend chování moderní společnosti dává předpoklad, že i nadále bude pokračovat posilování nejrůznějších konceptů distribuce pro sektor B2C.
Nedávno (21. 3. 2018) vydala Komise EU opatření, jehož smyslem je zajistit, aby firmy platily alespoň část svých daní v Evropě. Jeho potřeba vznikla v souvislosti se snahou propojit stávající daňové předpisy, které jsou zastaralé, s požadavky nastupující digitální ekonomiky; Očekáváte, že tato iniciativa může přivést výrobu zpět do zemí původu a představovat tak novou výzvu pro související logistické koncepty?
Domnívám se, že tzv. offshoring, reshoring či backreshoring byly vždy logickým důsledkem snahy firem zajistit přístup k levnější pracovní síle nebo umístit výrobu blíže k nově vznikajícím trhům. Vliv na hospodaření firem mělo navíc i poskytování masívních podpor pro firmy ze strany místních vlád. Skutečností je, že přesun výroby s sebou vždy nesl přesun i mnoha dalších společností, které tvořily související dodavatelský řetězec. Typickým příkladem takové praxe je americký automobilový průmysl. Vliv opatření, které navrhla Evropská komise, musí být ještě důkladně prověřen. Myslím, že rostoucí požadavky na dostupnost kvalifikovaných pracovních sil v tradičních produkčních oblastech na straně jedné a potenciál Internetu věcí (IoT) minimalizovat či zcela eliminovat potřebu manuální pracovní síly na straně druhé v blízké budoucnosti významně ovlivní způsoby, jakými budou o geografickém umístění svých výrobních závodů firmy uvažovat.
PAOLO BISOGNI
Generální ředitel Sogenet S. r.j. se narodil v Miláně v roce 1963 a vystudoval obor Fyzika na Università degli Studi v Miláně. V roce 1989 nastoupil do přední italské společnost poskytující logistický servis jako obchodní analytik. Věnoval se zde primárně práci na projektech optimalizace produktivity v distribučních centrech s akcentem na řízení procesů balení spotřebního zboží a polotovarů pro společnosti, jako jsou Black&Decker, DeWalt, Gillette, Hewlett-Packard a další. Od roku 1994 do roku 1998 řídil logistické operace společnosti Gilette. V roce 1998 se stal ředitelem Informačních Systémů a Speciálních Projektů a byl pověřen vedením projektu implementace systému SAP a integrace WMS. Na jaře roku 2000 založil společnost Sogenet.
Je členem představenstva italské národní logistické asociace AILOG, ve které byl v roce 2011 zvolen jejím prezidentem. V rámci asociace založil centrum pro certifikaci evropských logistických specialistů ECBL. Je hostujícím profesorem na Ekonomické fakultě Katolické Univerzity Nejsvětějšího Srdce se sídlem v Piacenze a profesorem v rámci program MBA ALTIS postgraduální Školy podnikání. Je také hostujícím profesorem v oblasti Logistiky a řízení dodavatelského řetězce na Masterat în managementul afacerilor, Transilvania University of Brasov v Rumunsku.
