.jpg)
Jan Polter, obchodní ředitel DACHSER Czech Republic a.s.
Logistika na poslední míli je daná charakterem zboží a zákazníkem, pro kterého zásilky realizujeme. Jiná specifika má doručování do velkoskladů na okrajích měst a jiná do prodejen v centrech měst. Největší nároky na logistiku klade druhý typ doručování, tzv. City logistika, protože zahrnuje hned několik problematických a často si protiřečících oblastí. Čelíme houstnoucímu provozu v důsledku růstu životní úrovně a vyšší intenzitě zásobování. Na celospolečenské bázi je tlak na ekologické přístupy a vyšší komfort obyvatel včetně velkých relaxačních a parkovacích ploch. V České republice je situace problematická v Praze a Brně, ale i v dalších městech, která mají historické centrum s rozsáhlými pěšími zónami a úzkými uličkami. V některých evropských metropolích ale doprava už kolabuje a museli jsme najít nová řešení. Věnuje se jim naše DACHSER oddělení výzkumu a vývoje. To vyvíjí udržitelné doručovací koncepty, které by dostály požadavkům zákazníků na kvalitu a rychlost doručování a zároveň snížily dopady na životní prostředí a kvalitu městských aglomerací. Například ve Stuttgartu testujeme 19tunový Mercedes eActros – plně elektrický kamion a také nákladní elektrokola zavážející prodejny v pěších zónách, v Nizozemí používáme mikrohub na okraji centra města a vozíme zboží po vodě, ve Španělsku zavážíme některé prodejny ve speciálním režimu v noci, kdy doprava nekolabuje. Zkušenosti z různých měst nám ukazují, že pro každou městskou infrastrukturu je nutné najít řešení na míru.
Milan Loidl, marketingový ředitel PPL CZ s.r.o.
Rostoucí počty zásilek v desítkách procent, více aut v ulicích a jen pomalu měnící se infrastruktura – to je „smrtící koktejl“, který by mohl v budoucnu přinést problémy kromě centra i dosud méně logisticky vytíženým oblastem. V PPL jdeme třemi směry. Tím prvním je optimalizace tras a času doručení, to znamená lepší predikce doručení pro příjemce, méně najetých km, ale i nabídka večerního doručení. Možnosti v této oblasti jsou ale již téměř vyčerpány.
Druhé řešení představují menší a efektivnější vozidla na bázi elektropohonu, od dodávek počínaje, až po elektrokola. Přínosem je čistší vzduch ve městech, limitem naopak omezená nabíjecí infrastruktura a menší kapacita těchto vozidel, tudíž je potřeba jejich větší množství pro přepravu stejného objemu zboží. Z tohoto důvodu se snažíme maximálně investovat do třetího směru, a tím je další navýšení podílu zásilek předávaných prostřednictvím výdejních míst.
V současné době disponujeme téměř dvěma tisíci kamenných partnerských poboček, tzv. PPL Parcelshopy, a příští rok k nim plánujeme přidat i síť automatických výdejních boxů na veřejných místech s názvem PPL Parcelbox. Kapacitní výhoda je zřejmá, místo rozvozu 30 balíků na 30 zastávek doručí řidič vše na jedno místo. Klíčovou v tomto ohledu bude spolupráce s radnicemi. Věříme, že pokud chtějí ulevit dopravě, vyjdou nám vstříc a nabídnou vhodné prostory, kde by PPL Parcelboxy mohly stát. V ideálním případě i s možností parkování, i když je nám jasné, že ideální v tomto ohledu to nikdy nebude.
Vladimír Horníček, provozní ředitel Zásilkovny
Systém doručování Zásilkovny je postaven na výdejních místech, kterých máme v ČR aktuálně více než 3 000. Většina výdejních míst byla během nouzového stavu otevřena, naši infrastrukturu to tedy zásadně neohrozilo a neohrožuje.
Proti eliminaci rizika souvisejícího s případně zavíranými výdejními místy s obsluhou z důvodu pandemie koronaviru, a současně pro podporu doručování do lokalit bez výdejních míst, pracujeme v současné době také na rozvoji paralelní sítě bezobslužných výdejních míst.
Co se týká obecně tématu poslední míle: systém řízení našich výdejních míst také výrazně snižuje náročnost na množství aut potřebných k přepravě zboží. Podle našich analýz je obdobný počet zásilek doručen s osmkrát menším počtem aut, než je tomu u dopravců doručujících do domu. Efektivita rozvozu je velmi úspěšná, tzn. nejezdíme zbytečné trasy, a to i díky optimalizaci rozmístění VM. Z toho vyplývá, že jsme schopni zvládat nárůst zásilek například i v době před Vánoci, kdy je absolutní vrchol sezóny, s přibližně stejným počtem vozů. Ve špičce se nám počet tras zvýší o cca 20–30, přitom ale přepravíme 2-3krát více zásilek, než je mimo špičku běžné.
U našich VM také využíváme unikátní algoritmus, který umožňuje časově efektivní vydávání zásilek tak, aby zákazník nemusel čekat ve frontách. Doba vydání zásilky je v průměru kolem 20 vteřin.
Aktuálně pracujeme na novém systému plánování tras a času svozů a rozvozů tak, aby celý náš logistický ekosystém byl ještě efektivnější, což má za důsledek minimalizace dopadu na životní prostředí a současně zlepšování zákaznické zkušenosti.
Markéta Vojáčková
