• LogisticNEWS
    O čem se mluví

BREXIT: Příběh s dobrým koncem?

Ilustrační foto | PST CLC

Vystoupení Velké Británie ze společného evropského trhu představovalo v loňském roce spolu s globální pandemií nejvýraznější téma v diskuzi o změnách v nastavení evropského dodavatelského řetězce. Řada predikcí favorizovala z dlouhodobého pohledu negativní vliv špatně zvládnutého Brexitu na evropskou ekonomiku nad konečnými důsledky koronavirové krize. Realita je však nakonec zcela opačná: zatímco peripetie vyvolané pestrou škálou vládních opatření jednotlivých členských zemí EU narušují celý dodavatelský řetězec stále více, toky zboží mezi kontinentální Evropou a ostrovním královstvím nedoznaly po prvním lednu zásadnějších problémů.

Co stojí za hladkým zvládnutím pobrexitové situace, jsme zjišťovali v rozhovoru s odborníky na mezinárodní spedici společnosti PST-CLC, člena skupiny Mitsui-Soko Ing. Zuzanou Lančovou, celní specialistkou zodpovědnou za implementaci Brexitových zákazníků (ZL) a Ing. Vojtěchem Broučkem, obchodním ředitelem PST CLC (VB).

Přípravu komerčních subjektů, ale i dotčených státních institucí na Brexit, dva roky v podstatě znemožňovala neexistence jasné dohody mezi EU a Spojeným královstvím. Jistě nebyl problém se důkladně připravit na kteroukoliv z nich, ale na obě dvě najednou to možné nebylo. Jak se vám podařilo reagovat ve vaší práci na dohodu mezi oběma stranami přijatou na poslední chvíli?

ZL: Mnoho zákazníků odložilo své obchody minimálně na druhou polovinu ledna. Nicméně již v prvním týdnu jsme zaznamenali zvýšenou poptávku stávajících i nových klientů zejména po relevantních informacích – co na poslední chvíli uzavřená dohoda pro obchodování přesně znamená, a jak ji lze co nejdříve zakomponovat do konkrétních obchodních transakcí.

Přestože česká celní správa neměla v průběhu ledna 2021 na svých webových stránkách víceméně žádné informace o provádění dohody v oblasti preferenčního zacházení, my jsme po prostudování dohody, a zejména s ohledem na naši dlouhodobou praxi v této problematice, byli schopni konkrétní podmínky prokazování původu zboží našim zákazníkům detailně vysvětlit a konkrétně jim pomoci s jejich zásilkami.

VB: S celní správou jsme o vývoji a možných scénářích neformálně diskutovali již v průběhu posledních dvou let a musíme ocenit velkou snahu ze strany Generálního ředitelství cel být deklarantské veřejnosti a vývozcům či dovozcům nápomocni při přípravách na předpokládanou podobu scénáře. U nás jsme například museli detailně analyzovat objemy celních záruk a navyšovat je s ohledem na rostoucí objemy zásilek, u kterých je třeba celní dluh zaručit. Díky dlouhodobé přípravě na Brexit byl náš celní tým připraven a nastíněno bylo několik možných scénářů – ač samozřejmě ta největší práce přišla až po štědrovečerním podpisu Dohody. Já sám jsem očekával podpis až tak 29. - 30. 12., takže jsme vlastně měli celé Vánoce k dobru. Od začátku ledna jsme odpovídali na desítky dotazů po telefonu či přes naše webové stránky www.pst-clc.cz, publikovali jsme několik článků na našem webu. Začátkem února jsme zorganizovali pro exportéry a importéry dva webináře detailně se zabývající problematikou Brexitu, určováním původu zboží a dalšími aspekty, na které je třeba si dát pozor. Pro velký zájem již nyní plánujeme webinář zopakovat 11. 3. 2021 a zájemci se mohou hlásit přes náš web https://www.pst-clc.cz/brexit-webinar/.

 

Významná část firem aktivně spolupracujících s partnery a zákazníky ve Velké Británii si stěžuje na nepřipravenost jak zaměstnanců těchto britských firem, tak i britských celníků. Jaká je vaše aktuální zkušenost v této oblasti?

ZL: Britové se striktně snaží postupovat v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů na základě doposud dohodnutých dodacích podmínek, přestože ty mají primárně řešit rizika v dopravě, ale nikoli zodpovědnost za vystavení celní dokumentace.

Při dodání do EU Britové běžně využívají paritu „EXW“. To v praxi znamená, že pokud zákazník ve Velké Británii zakoupí zboží, může si ho sice vyzvednout, dodavatel mu vystaví pouze dodací list a fakturu tak jako doposud, ale další úkony ze strany britských firem nelze očekávat. Tj. ve větším procentu případů se zdráhají převzít na sebe zodpovědnost za exportní proclení zboží do režimu vývozu, a z pohledu DPH jim nedochází, že nebudou mít důkaz pro fakturaci s osvobozením od DPH z titulu vývozu zboží z Velké Británie. Jedná se ale spíše o malé či střední firmy, které doposud obchodovaly jen v rámci EU. Ukazuje to ale obrovské podcenění Brexitu na britské straně – musíme ovšem uznat, že s postupujícím časem se situace zlepšuje a britští exportéři chápou své povinnosti již více.

Britské celníky nemohu hodnotit, ale předpokládám, že na výstupu z Velké Británie jsou pouze přihlížejícími, kteří jsou rádi, že zboží od nich bez problémů odjíždí. To je pochopitelné, protože na vývozu nevázne clo.

Při dovozu mají Britové půlroční přechodné zjednodušení. Nemáme informaci, že by byl na britských celnicích nějaký nápor a kamiony se zdržovaly. Vozidla se zbožím vjíždějí či vplouvají do Británie bez problémů a většinu komodit jedou vyložit přímo k příjemci. Nemáme informaci o nějakých komplikacích. Dokonce v rámci jednoho problémového vývozu z Velké Británie, kdy Francouzi kamion zastavili a vrátili zpět (kvůli chybějícím fyto certifikátům), pustili Britové kamion na trajekt zpět do Velké Británie bez jakéhokoli potvrzení či ukončení tranzitního dokladu, který měl řidič k dispozici.

VB: O mnoho větší problémy jsme ale zaznamenali u expresních dopravců, kteří vozí malé balíky, a předem své zákazníky, tj. vývozce z EU, řádně neinformovali o nutnosti „poučit“ britské příjemce o způsobu vyclení ve Velké Británii. Zde Britové využívali doposud dohodnutých dodacích podmínek „DDP“, kdy je za proclení v zemi dovozu odpovědný odesílatel, tj. např. český exportér, který ani netuší, že není možné, aby ve Velké Británii bez registrace k EORI a k DPH nějakou zásilku vyclil. A navíc je třeba brát v úvahu zvýšené náklady, které si samozřejmě žádná strana nechce vzít na sebe. Proto těmto expresním dopravcům vznikl v Británii ve skladech problém, kdy by rádi dodali zásilku příjemci, ale ten jim nechce potvrdit, že si je vědom své odpovědnosti za importní proclení, tudíž zásilku odmítá přijmout.

 

Poslední měsíce přinesly intenzívní diskuze ohledně digitalizace dodavatelského řetězce jako cesty k eliminaci nejen spousty administrativy, ale současně i jako pojistky proti jeho kolapsu v důsledku pandemie či jiné podobné hrozby v budoucnosti. Do jaké míry je dnes možné zejména celní agendu provázející pohyb zboží mezi EU a Velkou Británií digitalizovat?

ZL: Základním předpokladem úspěšné digitalizace procesů je získat od zákazníků podklady v Excelu či jiné editovatelné formě. O to se při zahájení každé spolupráce s novým zákazníkem snažíme a podklady v této podobě požadujeme. Nicméně to není pro všechny zákazníky samozřejmost. A ze strany Britů je naše stávající zkušenost asi 50 na 50. Někteří vyhoví, jiné to nezajímá a pošlou nepřehledné doklady v pdf formě. Tj. v mnoha případech je příprava celních dokladů stále o manuálních vstupech „lidského faktoru“.

VB: Na druhou stranu se dá říci, že pandemie urychluje naši legitimitu požadavků na strojově zpracovatelný formát dat. Postupně se nám daří nejen u celního řízení domluvit na zasílání dat v jasně daném formátu, který umožňuje upload do našich systémů a eliminaci ruční práce. Efektivita předávání stále většího objemu dat bude určujícím faktorem úspěchu logistických poskytovatelů v budoucnosti.

 

Jak dnes s odstupem téměř dvou měsíců hodnotíte připravenost evropských struktur na odluku Británie od společného evropského trhu?

VB: Ze strany EU jsou to spíše překážky, už z titulu toho, že Evropská unie vyžaduje u každé zásilky jedoucí z GB od 1. 1. 2021 plné celní doklady jako z jakékoli třetí země – bez jakýchkoli výjimek. Musím na tomto místě opět vyzdvihnout snahu české celní správy deklarantům a vývozcům či dovozcům pomoct a poradit. Kolegové s GŘC již diskutovali několik nejasných záležitostí spojených s nastavením pravidel pro brexitové zásilky.

ZL: Francouzi jsou striktní zejména při kontrole fyto a veterinárních dokladů, kdy při neúplně vyplněné „kolonce“ v tiskopisu trvají na opravě a dokonce jsou schopni vrátit kamion zpět do Velké Británie. A to u zboží, původem z Velké Británie, vyrobeného v britské firmě, které až do 31. 12. 2020 takto jezdilo několik let do EU bez jakýchkoli kontrol.

 

Většina odborníků považuje počáteční potíže, které Brexit do práce dopravců, speditérů, výrobců a obchodníků přinesl, za časově omezené a věří, že postupně dojde ke zklidnění situace a nastavení standardních vztahů. Je to něco, co očekáváte i vy?

ZL: Zcela jistě, dopravci, exportéři či importéři si najdou své partnery pro vystavování celních dokladů z řad odborných celních agentů, mezi něž se právem řadíme i my. Obchodníci si nastaví v rámci svých obchodů dodací podmínky, které budou vyhovovat oběma stranám, a zakalkulují si do prodejních cen náklady na nutnou celní dokumentaci. Tj. předpokládám, že za rok už si na prvotní problémy s přejezdy kanálu La Manche nikdo nevzpomene.

VB: Přesně tak, během několika měsíců se situace uklidní, a hlavně v Británii se navýší kapacity celních deklarantů a nebude docházet ke zmatkům a zdržením, které vidíme nyní. My máme v rámci skupiny Mitsui-Soko ve Velké Británii partnerskou firmu a také čekáme, až se jejich noví zaměstnanci plně zapracují a budeme moct zajišťovat komplexní servis dopravy mezi Českem a Británií včetně obou celních odbavení bez jakýchkoli zdržení či nejasností, co je či není třeba mít k přepravě zajištěné.

 

LN

10.3.2021

Reliant s.r.o.

U Habrovky 1562/11 A

140 00 Praha 4

IČ: 49702726

DIČ: CZ49702726

Kontaktujte nás

e-mail: info@reliant.eu

tel: +420 241 44 28 21

Sledujte nás

Spisová značka

C 22288 vedená u Městského soudu v Praze

Odkaz na PDF výpis z OR

 

Abychom Vám mohli nabídnout kvalitní služby a pokročilé funkce, využíváme cookies. Prohlížením tohoto webu s tímto souhlasíte.