Bottle neck, neboli úzké hrdlo
Většina z nás asi zaznamenala včerejší kolizi kontejnerové lodi Ever Given společnosti Evergreen, jež na šest hodin zablokovala Suezský průplav. Šest hodin, chtělo by se říct, není nic tak hrozného. Na šest hodin leckdo uvízl na dálnici za dopravní nehodou, na letišti při čekání na zpožděný let, nebo ti starší z nás třeba před lety ve frontě před Tuzexem na nedostatkové džíny … Tohle bylo ale úplně jiných šest hodin, protože Suezským průplavem projíždí každoročně se železnou pravidelností na 19 tisíc lodí s nákladem představujícím přibližně 12 procent světového obchodu se zbožím. V Egyptě však naštěstí dokonale zafungovalo to, co před rokem a pak ještě několikrát nezafungovalo v Evropě ani nikde jinde na světě – totiž krizový plán. Plán, pro který bylo v horizontu minut k dispozici dost připravených a precizně vycvičených profesionálů, techniky i materiálu. Ale hlavně fungovaly nacvičené postupy opírající se o profesionální řízení vzniklé krizové situace. A to vše navzdory tomu, že podobná mimořádná událost v Suezu vznikne takříkajíc jednou, maximálně dvakrát za deset let, takže její řešení také není běžnou rutinou.
A jaké z toho plyne ponaučení pro nás, ale zejména pro vrcholové politiky a úředníky na všech úrovních státní správy? Po zkušenostech s kritickým nedostatkem základního zdravotnického materiálu, neexistencí použitelných krizových plánů a chaosu v organizaci očkování obyvatel v průběhu globální pandemie je teď zcela zásadní postarat se o to, aby se úzkými hrdly pro další rozvoj evropské ekonomiky nestala třeba kapacita logistické infrastruktury, leteckého carga, nebo v souvislosti s ambicemi zamýšlené elektromobility například nedostatek elektrické energie či absence adekvátní distribuční sítě.
Miroslav Rumler
25.3.2021