Jak v Polsku postupují investice do přístavní infrastruktury?
Již několik let patří mezi největší investory v regionu Správa přístavů Szczecin a Świnoujście. Při těchto investicích ve velké míře využívá financování z Evropské unie. Na období 2007 - 2020 je pro investiční projekty a jejich implementaci v obou přístavech určeno 490 milionů Eur. Dalších 480 milionů Eur pochází od dalších subjektů, které se rovněž podílejí na rozvoji obou přístavů.
Investiční plán Správy přístavů na léta 2014 - 2020 zahrnuje zlepšení přístupu do přístavu Szczecin v oblasti překladu hromadných i běžných nákladů, rozšíření a modernizace technické infrastruktury v obou přístavech a také přizpůsobení infrastruktury trajektového terminálu v přístavu Świnoujście pro intermodální přepravu.
Investice zlepší přístup do přístavu, patří mezi ně vybagrování a modernizace plavební dráhy Świnoujście-Szczecin na hloubku 12,5 metrů, rozšířením silnice S3 a zlepšení plavebních podmínek na oderské plavební dráze.
Všechny tyto aktivity mají posílit konkurenceschopnost přístavů Szczecin a Świnoujście, což se promítne do každoročně rostoucího objemu přeloženého nákladu.
Putují investice také do vybavení pro intermodální přepravu?
V celém přístavním komplexu představuje překlad pro intermodální přepravu téměř padesát procent. V letech 2011 až 2014 byla železniční infrastruktura pod kontrolou správní rady důkladně zrekonstruována. Součástí investice byla i modernizace 36 kilometrů kolejí a 134 výhybek. V současnosti provádíme společně se švédským přístavem Trelleborg investici do trajektového terminálu v přístavu Świnoujśce zaměřenou na další rozvoj intermodální dopravy. Dopady tohoto projektu na polské straně umožní obsluhovat velké trajekty do délky 265 metrů a v roce 2020 nabízet nové způsoby překládky s využitím železniční dopravy v rozsahu 30 tisíc intermodálních jednotek. Investice je součástí globálního projektu na zlepšení a optimalizaci logistických řetězců mezi Skandinávií a jižní Evropou, včetně dopravního koridoru Baltik-Jaderské moře.
Co přinesl přístavům loňský rok?
V roce 2017 zaznamenal přístavní komplex Szczecin-Świnoujście mimořádně dobrá čísla v překladu zboží. V obou přístavech se přeložilo téměř 25,5 milionu tun nákladu (o více než 1,3 milionu tun více než v roce 2016). To znamená 5,4procentní navýšení oproti roku 2016.
S dvojciferným výsledkem zaujímá vedoucí pozici překlad železné rudy a paliv, které rostly o +59,4 a +46,7 procenta. Vysoký růst na jedné straně táhla poptávka po rudě ze strany polských, českých a slovenských oceláren, na straně druhé se překlad paliv zvýšil především díky operacím na LNG terminálu v přístavu Świnoujście a zvýšenému dovozu ropy z Ruska a také vývozem zpracované ropy do západní Evropy.
Rovněž další druhy nákladů si vedly v loňském roce dobře a vykázaly růst +5,4 procenta. Všeobecný náklad rostl o 4,2 procenta včetně zboží přepraveného trajekty (+6,9 %). Pozitivní výsledky rovněž zaznamenal překlad kontejnerů, který vzrostl o tři procenta ve srovnání s předcházejícím rokem.
Velkým překvapení byl pokles v přepravě obilí, když přístavy přeložily o 28,6 méně tohoto nákladu. Byl to výsledek loňského nepříznivého počasí a deštivého léta. V loňském roce bohužel také pokračoval klesající trend v překladu uhlí. Výsledky tak byly v této komoditě o 27 procent nižší než v roce 2016.
Přístavy Szczecin-Świnoujście vyvíjejí rovněž bohatou konferenční činnost. Co v této oblasti plánujete pro letošní rok?
Letos bude Štětín hostit tři události mezinárodního významu. V červnu se uskuteční 6. International Maritime Congress a World Sea Day, které každoročně organizuje IMO (International Maritime Organization). Každým rokem se tato akce koná v jiné zemi a v roce 2018 se uskuteční právě ve Štětíně. Další mezinárodní událost se koná v září – budeme pořadateli BPO Conference, což je každoroční setkání organizace sdružující baltské přístavy.
Které vnitrozemské oblasti obsluhujete především?
Patří sem oblast západního a jihozápadního Polska, do které patří nejvýznamnější průmyslové oblasti v okolí Horního Slezska, Vratislavi a Poznaně a také oblast východního Německa, zejména Berlín a Brandenburg. Nepopiratelnou výhodu zde představuje dostupnost vnitrozemskou lodní dopravou, kterou Evropská unie označuje za nejpříznivější pro životní prostředí. Tento přístup k systému západoevropských vnitrozemských vodních cest má velký význam pro obsluhu německého trhu – nákladní lodi mohou plout přímo do řady významných ekonomických center v oblasti Berlín-Brandenburg.
Dalšími oblastmi, které obsluhujeme, jsou samozřejmě Česká republika a Slovensko, pro které Szczecin a Świnoujście představují tradičně nejvýznamnější námořní přístavy. A přes nás putuje také zboží ze Skandinávie do Maďarska, Rakouska, Rumunska a severní Itálie.
Jaké výhody přináší spojení přístavů Szczecin-Świnoujście do České republiky? A s jakými problémy se naopak potýká?
Český trh je pro přístavní komplex velmi důležitý. Obzvláště proto, že máme společný cíl, kterým je zlepšení splavnosti oderské vodní cesty. Pro obsluhu českého trhu představuje největší výhodu umístění přístavů a podnikatelé v tomto regionu již řadu let přístavů Szczecin-Świnoujście využívají. Přístavy leží na nejkratší spojnici mezi Skandinávií a střední a jižní Evropou. Trajektový terminál v přístavu Świnoujście představuje hlavní spoj v jižním Baltiku a vytváří virtuální most spojující střední Evropu se Skandinávií. Univerzální nabídka služeb a příznivá poloha činí z přístavů Szczecin-Świnoujście mezi polskými přístavy největšího partnera tranzitních přeprav pro české firmy. Tranzitní přepravy z a do České republiky přes Szczecin-Świnoujście přesahují každoročně milion tun přepraveného nákladu.
Pro rozvoj vztahů mezi přístavy Szczecin-Świnoujście a českým trhem má velký význam stav silnic, železničních tratí a vodních cest, které přístavy spojují s vnitrozemím. Díky investicím na zlepšování dopravní infrastruktury se přístup k přístavům Szczecin-Świnoujście ještě zlepší. Jedná se zejména o rekonstrukci silnice č. 3, která je součástí mezinárodní trasy E65 na komunikaci s dálničními standardy a modernizace železničních tratí E-59 a CE-59, které jsou součástí dopravní trasy spojující skandinávské a pobaltské státy se střední a jižní Evropou. Využití řeky Odry a prohloubení její plavební dráhy až na 12,5 metru na 68 kilometrů dlouhé trase Szczecin-Świnoujście je rovněž velmi důležité.
Máte dlouhou osobní historii práce pro námořní přístavy. Jaká byla vaše cesta k tomuto oboru? A co vás na něm nejvíce oslovuje?
Vystudovala jsem Námořní akademii ve Štětíně a Universitu Štětín. Pro přístavy Szczecin-Świnoujście už vlastně pracuji 18 let. Devět let jsem byla zapojena do řízení společnosti Polish Terminals (Polskie Terminale SA), která patří k přístavům Szczecin-Świnoujście. Od roku 2009 pracuji pro Szczecin and Świnoujście Seaports Authority (Zarząd Morskich Portów Szczecin i Świnoujście SA), nejprve jako marketingová a obchodní ředitelka a v současnosti jsem obchodní ředitelka.
Tato práce je pro mne nesmírně zajímavá, protože přístav představuje velmi komplexní entitu, ve které se propojují nejrůznější druhy aktivit. Jsou zde přítomné všechny aspekty rozvoje, a to nejen rozvoj nabídky služeb, ale také infrastruktury či získávání nových investorů a klientů.
Aneta Szreder-Piernicka
- obchodní ředitelka přístavů Szczecin-Świnoujście
- vystudovala Námořní akademii ve Štětíně a Universitu Štětín
- pracovala v managementu Polskie Terminale SA (přístavy Szczecin-Świnoujście)
- od roku působí ve vedení Zarząd Morskich Portów Szczecin i Świnoujście SA
- pro přístavy Szczecin-Świnoujście pracuje 18 let
LN
