Americký model brzy následovala Evropa. Počátkem roku 1974 proběhlo setkání delegátů z jedenácti států (Belgie, Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie) – ředitelů velkých maloobchodních společností, výrobců a zástupců EHS (Evropské hospodářské společenství) v Paříži. Ti rozhodli o zavedení jednotného standardu pro automatickou identifikaci položek k usnadnění přeshraničního obchodu v rámci EHS. V roce 1976 byl na základě původního čárového kódu UPC vytvořen nový datový nosič, čárový kód EAN-13, umožňující globální využívání standardní třináctimístné identifikační struktury.
Pojďme se však podívat, jaké úkoly čekají GS1 v budoucnu. Odpovídá Pavla Cihlářová, ředitelka české členské organizace GS1. „Blízká budoucnost je zcela jistě o datech, resp. o kvalitních datech ze zaručeného zdroje, o přechodu z lineárních na 2D kódy a o prosazení GS1 standardů do nových sektorů. Dobrým příkladem je zdravotnictví.“ Pro nejbližší léta Pavla Cihlářová odhaduje největší aktivitu kromě zdravotnictví v on-line tržištích (tzv. marketplaces) či např. ve stravovacích službách, které s maloobchodem sdílejí řadu dodavatelů i výzev. V dlouhodobější perspektivě by se standard GS1 měl stát multisektorovým. Tomuto trendu by mělo napomoci prosazení se v cirkulární ekonomice, jejíž fungování si bez jednoznačné identifikace a účinného sdílení dat napříč dodavatelskými řetězci lze jen těžko představit.
Zdroj: GS1
