• LogisticNEWS
    O čem se mluví

Když řeším problémy, jsem jako ryba ve vodě

Jiří Cee

Maximalista, detailista, celosvětově uznávaný profesionál, přísný šéf. To vše se můžete doslechnout o Ing. Jiřím Cee, vedoucím logistiky značky ŠKODA AUTO, který 6. listopadu 2019 během slavnostního galavečera na Mezinárodní logistické konferenci SpeedCHAIN vstoupil do Logistické síně slávy. Jak vnímá své ocenění a čeho by se nerad dožil? Tak trochu více osobní a méně odborný rozhovor.

Cítíte se na prahu síně slávy jako král české logistiky?

Jako král rozhodně ne. Všechna moje ocenění, a to včetně tohoto posledního, jsou totiž dílem celého týmu. Karel Gott by nebyl tak slavný, kdyby kolem sebe neměl schopné lidi. Přitáhnout k sobě správné spolupracovníky a řídit tým je těžké, ale na druhou stranu bez nich bych žádného ocenění nedosáhl. Nemohu proto říct, že bych se cítil jako král. Budu se rád cítit jako dobrý logistik, který dobře řídí svoje lidi. Na druhou stranu je pravda, že je pro mě vstup do síně slávy samozřejmě určitou satisfakcí za všechny ty nervy, za 20 let práce ve vedení logistiky společnosti ŠKODA AUTO.

 

Ale Vy jste přece začínal ve Škodovce mnohem dříve…

To je pravda. Ve Škodovce jsem začínal jako 15letý kluk, brigádník na lince ve Vrchlabí. To už je nějakých 48 let. Ale oficiálně jsem do zaměstnání nastoupil až po vysoké škole.

 

A co se vám vybaví, když se řekne ŠKODA AUTO tenkrát a ŠKODA AUTO dnes?

Že se to vůbec nedá srovnávat. Dnešek nemůžeme srovnávat ani s logistikou v roce 1991, když jsme fúzovali s Volkswagenem, ani v roce 2000, kdy jsem nastoupil do pozice šéfa logistiky celé značky ŠKODA. Dneska je logistika moderní, globální, komplikovaná a strukturovaná disciplína. Tenkrát to byl boj, dneska je to úplná válka.

 

Válka? V jakém slova smyslu?

Válka o přežití, válka o to neudělat chybu. Už mnohokrát jsem říkal, že logistika je hrozný obor. V logistice vypnout prostě nemůžete, tam to jede! Například v Kvasinách máme 18 směn v týdnu, v neděli ve 22 hodin se výroba zapne a skončí v sobotu ve 22 hodin. Každou minutu vyjede z linky auto a Vy nesmíte udělat chybu. Když ji uděláte, čeká na Vás v Kvasinách 9 tisíc pracovníků bez práce.

V logistice je to jako ve sportu (např. v tenise) – nemůžete prohrávat zápasy ve skupinách a spoléhat na postup. V tom spočívá ta současná válka. Dříve trval takt výroby auta 30 minut, takže když chyba zastavila výrobu na hodinu, vyrobilo se o dvě auta méně a zisk za ně byl pár korun. V dnešní době vyjedou z linky v celé Škodovce 3 auta za minutu – spočítejte si, kolik to bude aut, pokud svou chybou způsobíte hodinové zdržení. A ušlý zisk je určitě jiný než dávných pár korun. Lidi stojí a říkají si, jak je hlavní logistik neschopný, že nedokáže zajistit práci a materiál.

 

Chybovat je lidské, takže někdy k chybě dojít musí…

Ano, chyby se zákonitě stávají a pokaždé, když jsme pochybili jako tým, snažil jsem se příslušného člověka podpořit. Troufám si říct, že za celou svoji kariéru jsem nikoho za chybu nevyhodil. Nemám rád lajdáckost, nemám rád lenost, nemám rád, když někdo dělá chybu úmyslně, ale takový případ si ani nepamatuji. Co se ovšem nesmí stát, je opakovaná chyba. Jakmile by měl člověk chybu opakovat, tak pak je ze mě opravdu drsný šéf.

 

Kdysi jste studoval i psychologii a pedagogiku. Naučil jste se něco, co používáte i dnes?

Zaprvé jsem poznal lépe sám sebe. Kdo mě zná, ví, že jsem od narození chtěl něco šéfovat. To má člověk v krvi a mě vždycky bavilo vést – ať už na fotbale nebo na vojně. Nikdy jsem nechtěl být druhý, vždycky jsem usiloval o špici pyramidy, mám v sobě cílevědomost, chuť porvat se s problémem. Studia vás něco naučí, ale opravdová znalost přichází až s praxí, tak jak získáváte zkušenosti. V životě je důležité, aby vás neodradil neúspěch. Nádherně to vyjádřil Winston Churchill: „Úspěch je schopnost pokračovat od neúspěchu k neúspěchu bez ztráty nadšení.“ To je krásná věc. Musíte prostě neúspěchy vstřebávat, získávat zkušenosti a on se pak úspěch dostaví.

 

A jak si vybíráte a testujete spolupracovníky?

Pokud jde o spolupracovníky, tak je to čím dál těžší. Když jsem začínal jako logistik v roce 1996 v Boleslavi, kam jsem přešel z Vrchlabí, logistiku jsme vůbec neuměli. Lidi měli v té době hodně chuti do práce, ale málo možností. Dneska je možností strašně moc, třeba v oborech jako IT, a hodně se o všem diskutuje. Někdo musí ovšem za tu práci opravdu vzít. A to je pro mě nejdůležitější.

Při výběru členů týmu uplatňuji zásadu, že buď člověk ten stres a velký tlak vydrží a pak je zocelený, nebo to nevydrží a končí. Možná jsem v tomto trochu zvláštní – vím, že dnes se hodně přijímají vysokoškoláci, že jsou to nositelé know-how. Také jsem studoval a vážím si získaného vzdělání. Na druhé straně potřebuji v logistice i schopné středoškoláky, je třeba reálně pracovat a nejen studovat a přemýšlet. Někdo musí vstát a efektivně splnit úkol. Proto rád pracuji s poctivými středoškoláky a také s lidmi, kteří přijdou od linky a dobře vědí, o čem to je. Práce s lidmi vás naučí pokoře. Vše je jiné, než bývalo, a to platí i pro zaměstnance. Asi by mne před 20 lety nenapadlo, že budu velmi často pracovat, řešit problémy v Indii, v Číně, v Rusku, na Ukrajině, v Kazachstánu a spolupracovat v koncernu se závody Volkswagen po celém světě.

 

Když jsme u toho cestování, můžete popsat „mimopracovní“ aktivity ŠKODA AUTO v Indii?

Jsem rád, že pro práci nezapomínáme na lidi v regionech, kde Škodovka působí. Jeden příklad z mnohých: pomohli jsme spolu s ODBORY KOVO MB a za osobního nasazení pana Jaroslava Povšíka, předsedy odborů, zrekonstruovat dětský domov v Indii pro přibližně 100 chlapců ve věku od 5 do 15 let. Když jsme tam začínali, měli k dispozici jeden vodovodní kohoutek pro všechny. Místní situace je mnohem horší, než si u nás lidé dokážou vůbec představit. Dnes se mají „naše“ indické děti poměrně dobře, podporujeme je v životě i na studiích. Pomoci lidem je víc než zajistit nějaký ten kamion pro továrnu. Člověk se navíc od těch dětí stále učí a uvědomuje si, že na světě není jen dobře, že existuje i obrovská bída. Moje zahraniční cesty mě naučily dívat se na naši planetu jinak. Přivedlo mě to i k zelené logistice a ke všemu, co ze mě v oblasti zelené logistiky vzešlo.

 

Jste tváří zelené logistiky v celém koncernu Volkswagen. Co to konkrétně znamená?

Řekněme, že jsem jakýmsi páterem pro zelené iniciativy. A není to jen proto, že mám zkušenosti a jsem nejdéle sloužícím logistikem automobilové značky – troufám si říci – snad i na celém světě.

 

Uplatňujete stejný přístup k životnímu prostředí jak v Evropě, tak například v Indii?

Snažíme se. Například v Indii teď máme krásný nový projekt, každý pracovník logistiky tam zasadil strom, budujeme společně park. V celkovém měřítku to jsou maličkosti, vždyť Indie bude za chvíli nejlidnatější zemí na planetě. Ale životní prostředí se výrazně zatěžuje po celém světě. Pokud nezačneme od drobností, tak nikdy nedosáhneme žádného výsledku. Někde se začít musí.

 

Můžete uvést „Simply Clever“ řešení, kterého si nejvíce ceníte?

Mohl bych samozřejmě vyjmenovat pár projektů, které jsou, myslím, logistikům dost dobře známé, například přeprava 4 karoserií v jednom kontejneru a další. Ale tohle vážně není to nejdůležitější. Zásadní je, aby byli lidé na všech pozicích motivováni k tomu, aby neustále přinášeli zlepšení. Jeden přinese malé, druhý trochu větší, třetí vymyslí zlepšovák – když tohle všechno dáte dohromady, je to skvělé. Nejde o to udělat jeden velký projekt, poslat raketu do kosmu a tím všechno zachránit. Změny se rodí úplně jinde, z drobností, z každodenní práce. Nesmí vám být lhostejné, že na kamion naložíte o dvě palety méně. Naopak ho naplníte na maximum, i když budete muset jednu paletu vyndat, aby se tam další dvě složily. Ušetříte tím jízdu dalšího auta. Pokud tohle budou lidi dělat a Vy je k tomu budete jako šéf zelené logistiky motivovat, přinese to víc než nějaký megaprojekt. Nemůžeme žít z jedné akce dalších 20 let.  V zelené logistice musíte pracovat a přemýšlet neustále, na každém pracovišti, při každém zhasínání, puštění radiátoru, nakládání kamionu, každé cestě. Naplánovat jízdu tak, aby se nejelo o 20 kilometrů dál, protože nechcete zbytečně zatížit přírodu.

 

Dělíte se o tyto své poznatky s mladými lidmi?

Já osobně jsem člověk, který celý život pracoval, a nevěnoval jsem se příliš přednáškové činnosti, což možná nebylo dobře. V současnosti ale občas zajdu na vysokou školu a mluvím se studenty otevřeně a neformálně o zelené logistice. Posluchače zajímají konkrétní příklady, jak planetu chránit. Strašně nerad bych se dožil toho, aby se například při cestě přes moře loď s materiálem pro Škodovku musela prodírat tunami odpadků, nebo dokonce aby jí cestu mezi odpadky rozrážel ledoborec. Doufám, že k tomu nikdy nedojde.

 

Vychováváte si svého nástupce?

Ano, i vzhledem k tomu, že na jaře příštího roku bych rád odešel do důchodu. Můj nástupce je v současné době na zahraniční praxi v Rusku. Pracujeme spolu již 6 let, je schválený managementem a příští rok mu vše předám a popřeji mnoho úspěchů. 

 

Při svém vytížení musíte být mistrem time managementu. Můžete na závěr uvést pár praktických tipů, jak v „logistickém ringu“ zvládnout stres a vše, co je potřeba?

Málokdo z těch, kdo pracují v tak velké společnosti, jakou ŠKODA AUTO s více než milionem aut ročně určitě je, může být mistrem time managementu a pánem svého času. V logistice jdete do práce s určitým plánem, ale pak vybouchne sopka na Islandu, vzduch je plný popílku a vy děláte úplně něco jiného. Jsem asi zvláštní člověk, ale mě právě tohle nejvíc baví. Když musím zvládat velké problémy, jsem jako ryba ve vodě. Baví mě to víc než žabomyší války a miliony tabulek. Z toho jsem pak nejvíc utahaný. Když řeším opravdové problémy (pamatuji třeba povodně v Česku nebo požáry fabrik), tak pro mne má tahle práce obrovský smysl. Stejně jako zelená logistika. Najít odpověď na otázku, jak zvládnout stres, je velmi těžké. Stres je všude, máte ho v těle, máte ho v hlavě. Jedno je ale jasné: v životě bych 20 let takového nasazení nevydržel, kdybych neměl manželku, děti, manželky mých synů, vnoučata. Bez nich bych to nemohl zvládnout. Život není o time managementu, ale o tom, že se máte kam těšit, kam přijít, že Vám někdo po celodenních nebo celotýdenních stresech řekne vlídné slovo. Stejné poděkování posílám i všem mým spolupracovníkům, ty rozhodně nesmím opomenout.

 

A tipy na relax? Pro mě je to aktivní odpočinek, třeba zahrada nebo sport. Neznám pocit, že bych si měl lehnout a nic nedělat. Jsem zároveň normální chlap, rád si dám dobrý doutník, víno, pivo. Svůj život si tak i při velkém nasazení umím užívat.

 

MB

9.12.2019

Reliant s.r.o.

U Habrovky 1562/11 A

140 00 Praha 4

IČ: 49702726

DIČ: CZ49702726

Kontaktujte nás

e-mail: info@reliant.eu

tel: +420 241 44 28 21

Sledujte nás

Spisová značka

C 22288 vedená u Městského soudu v Praze

Odkaz na PDF výpis z OR

 

Abychom Vám mohli nabídnout kvalitní služby a pokročilé funkce, využíváme cookies. Prohlížením tohoto webu s tímto souhlasíte.