• LogisticNEWS
    O čem se mluví

Jak stavět zelené průmyslové zóny

ilustrační foto

Udržitelný rozvoj se v Česku jako první etabloval v kancelářském developmentu a o něco později v rezidenčním. Zato v oblasti průmyslu to dlouho nebylo téma. V kontextu hospodářské krize před 10 lety lze však výrobním a logistickým firmám těžko vyčítat, že je při výstavbě zajímala hlavně cena.

„Staré průmyslové haly připomínaly skleníky, v nichž bylo v zimě zima a v létě vedro. Pro srovnání: ještě na začátku roku 2005 měly sklady izolaci o tloušťce cca 8 cm a dnes je to i více než 20 cm,“ říká generální ředitel Panattoni pro ČR a Slovensko Pavel Sovička.

Zatímco v průkopnických dobách řešily firmy hlavně úsporu energií a provozních nákladů, dnes má udržitelnost daleko širší význam a zahrnuje dokonce i oblasti mimo ekologii. Tomu hodně napomohl rozvoj environmentálních certifikací.

Jedna z nejprestižnějších má zkratku BREEAM a nastavuje standard nejlepších postupů v oblasti navrhování budov s důrazem na trvalou udržitelnost. Je to vlastně nezávislý audit budovy v různých fázích jejího životního cyklu. Hodnotí se specifikace, design, konstrukce a užívání a použitá měřítka reprezentují širokou škálu kritérií – hospodaření s energií a vodou, znečištění, dopravu, materiály, odpady či ekologii.

Při přípravě stavby se kvůli certifikaci zpracovává speciální studie proveditelnosti, v níž dodavatel popíše, co daný projekt umožňuje a na jaký stupeň certifikátu cílí. Během celé realizace pak navštěvuje staveniště zástupce certifikační autority, který vyhodnocuje plnění jednotlivých parametrů a v závěru udělí budově certifikát s daným skóre a úrovní.  

„Na BREEAMu se mi líbí mimo jiné to, že zohledňuje třeba řídicí procesy nebo také kvalitu vnitřního prostředí, tedy dopad budovy na zdraví zaměstnanců. Chráníme přírodu, ale zároveň nezapomínáme, že člověk je její součástí,“ říká Pavel Sovička.

Významným milníkem na české cestě k zeleným průmyslovým budovám byla výstavba distribučního centra Amazonu v Dobrovízi, které dosáhlo v rámci certifikace BREEAM Excellent impozantního skóre 76,8 % a stalo se tak v době svého vzniku nejekologičtější průmyslovou budovou na světě. Použité technologie dodnes patří mezi ty nejekologičtější v oblasti průmyslového developmentu, a také proto zařadila Česká rada pro šetrné budovy projekt Panattoni mezi deset nejšetrnějších staveb uplynulé dekády v ČR.

Amazonem vyvolaná vlna ekologického nadšení vedla nejen k soupeření firem o navyšování laťky, ale také k opatřením, která vypadají na první pohled velmi kuriózně. V průmyslových zónách se například začaly stavět tzv. hmyzí hotely...

„Developmentu vždy padnou za oběť nějaké stromy či remízky a přírodě tak odebíráme kus prostoru, kde se mohla rozvíjet. Hmyz, ptáci a další zvířata přijdou o potravu, naruší se přírodní koloběh.  Zásady BREEAM však říkají, že pozemek by po výstavbě neměl mít horší bilanci vůči přírodě než před výstavbou,“ vysvětluje Pavel Sovička. „Hmyzí hotel si můžeme představit jako takovou králíkárnu vyplněnou různými materiály. Je to vlastně imitace přirozeného prostředí, v němž se v přírodě usazuje hmyz a v němž se může rozmnožovat. Zařízení zároveň poskytuje potravu ptákům, takže ho lze i trochu cynicky přejmenovat na ledničku. Ovšem je třeba vnímat, že jde primárně o navrácení přírodního koloběhu.“

Podobnou funkci pro jiné druhy mají uměle vytvořená prostředí, pro něž se zatím neoficiálně vžil termín „ještěrkoviště“. Asi vás nepřekvapí, že jde o speciální skalku, na níž se vyhřívají a páří ještěrky, tedy celkem nečekaní, ale údajně velmi frekventovaní návštěvníci průmyslových zón...

Samostatnou kapitolu tvoří hospodaření s vodou. Pravidla hry jsou opět poměrně tvrdá: vody musí zůstat na pozemku stejné množství jako před realizací developmentu. Z rozměrných střech industriálních hal je proto voda stahována dešťovou kanalizací přes čistírnu do retenční nádrže.

Možností, jak v rámci průmyslového developemntu snižovat dopad na životní prostředí, či dokonce aktivně pomáhat přírodě, je hodně a doba přeje i poměrně odvážným projektům, které by ještě před 10 lety byly nemyslitelné. Je přitom pozoruhodné, že firmy v honbě za udržitelným rozvojem nežene jen snaha snižovat náklady, ale také touha po prestiži a globálně nastavená ekologická politika.

 

 LN

7.1.2020

Reliant s.r.o.

U Habrovky 1562/11 A

140 00 Praha 4

IČ: 49702726

DIČ: CZ49702726

Kontaktujte nás

e-mail: info@reliant.eu

tel: +420 241 44 28 21

Sledujte nás

Spisová značka

C 22288 vedená u Městského soudu v Praze

Odkaz na PDF výpis z OR

 

Abychom Vám mohli nabídnout kvalitní služby a pokročilé funkce, využíváme cookies. Prohlížením tohoto webu s tímto souhlasíte.