• LogisticNEWS
    O čem se mluví

Firmy začínají vnímat automatizaci jako svoji konkurenční výhodu

Marian Gono

V souvislosti s neustálým tlakem na zvyšování efektivity a zároveň akutním nedostatkem pracovních sil na trhu se společnosti snaží hledat nová řešení. Jedním z nich může být automatizace skladových systémů. Ta však nemusí být jen „lékem“ na nedostatek pracovníků. Mnohé firmy již automatizované vybavení skladu vnímají jako svoji konkurenční výhodu, která přináší profit také jejich zákazníkům. Společnost SSI Schäfer patří mezi přední světové dodavatele automatizovaných logistických systémů. V jejím čele stojí od ledna letošního roku Marian Gono. Marian Gono má bohaté zkušenosti v mezinárodních společnostech působících na českém a slovenském trhu, ale také díky studiu v zahraničí. Požádali jsme ho proto o pár prvotních postřehů a srovnání.

Do nové pozice jste přišel ze Slovenska, i když zkušenosti s českým trhem již máte. Čím se podle Vás liší český a slovenský trh a jeho zákazníci?

Každý z těchto trhů má samozřejmě určitá specifika, ale v podstatě jsou hodně podobné.  Český trh je o něco větší, je tu více velkých hráčů, velké nadnárodní společnosti především z Německa. Na druhé straně posledních pár let se na Slovensku etablují společnosti, které odtud plánují další expanzi nebo tuto lokalitu využívají jako takový můstek na Balkán a dále do jihovýchodní Evropy. Co se týká obchodní procesů, ty fungují stejným způsobem ať už v Čechách, na Slovensku nebo v Maďarsku, které jsem měl také nějakou dobu na starosti. Zákazníky jsou většinou mezinárodní společnosti, které mají stanovené jednotné procesy, které nastavují ve všech zemích stejně.

Výraznější rozdíl můžeme vidět na trhu práce. Na Slovensku zatím není nedostatek pracovních sil tak výrazný jako v České republice. V Čechách je nezaměstnanost cca 3 %, což je naprostý fenomén v EU. Na Slovensku je to kolem 8 – 9 %, takže zde stále ještě firmy mají šanci najít zaměstnance.  Otázka je, co nastane příští rok, až vstoupí na trh Jaguar.

V souvislosti s nedostatkem pracovních sil však pozorujeme vysoký tlak na efektivitu a obrovský nárůst zájmu o automatizaci zejména za poslední rok. Společnosti uvažují nad tím, jak nahradit výpadek na pracovním trhu prostřednictvím automatizovaných systémů. Na Slovensku ještě nejsou firmy tak daleko, zatím nejsou nucené tuto situaci nějak zásadněji řešit a analyzovat. Stále ještě dokáží zalepit díru na trhu. To je asi nejvýraznější postřeh z oblasti, ve které působím za posledních pár měsíců.

Na nové pozici se chcete zaměřit na profitabilní růst společnosti SSI Schäfer na českém a slovenském trhu. Jak ovlivní tyto plány dosavadní strategii společnosti?

Naší strategií je v první řadě sloužit našim zákazníkům, poskytovat jim kvalitní služby za přiměřené ceny. Chceme rozšířit nabídku poskytovaných služeb a sortiment náhradních dílů, které držíme na skladě. Tím pádem budeme schopni ještě pružněji a rychleji reagovat na požadavky našich zákazníků. V zásadě to ale neovlivní naši práci. I nadále budeme prostřednictvím týmu našich obchodních poradců komunikovat se zákazníky a poskytovat jim rady jak nejlépe organizovat svoji skladovou logistiku, případně najít takové řešení, které umožní zákazníkovi lepší využít skladovou halu nebo zvýšit průchodnost skladu, respektive odstranit určitá slabá místa ve skladu. Vždy je to o komunikaci mezi zákazníkem a naším poradcem nebo naším týmem. Prověřujeme možnosti, prezentujeme alternativy a potom hledáme tu nejvhodnější cestu. Tyto postupy se nám osvědčily i v jiných zemích, kde funguje společnost SSI Schäfer ať již v Evropě nebo na jiných kontinentech. Jsou to ověřené postupy, které fungují a naši zákazníci je dokáží ocenit.

V oblasti skladové automatizace máte rozsáhlé zkušenosti. Jaké jsou nejaktuálnější požadavky současných zákazníků a jak jim společnosti SSI Schäfer vychází vstříc?

Jak jsem již zmiňoval, a není to žádná novinka, je dnes na trhu obrovský nedostatek zaměstnanců a společnosti hledají způsoby, jak vyřešit tento výpadek na pracovním trhu. Velké logistické společnosti dnes investují mnohem více do automatizace, ať již jsou to dopravníky pro urychlení toku materiálu spojené s různými překládkami, manipulátory na vykládku, překládku palet nebo systémy pick by light, které umožňují operátorovi mnohem rychleji vychystat daný materiál. Firmy hledají systémy, které jim umožní urychleně zpracovat materiál a také hledají způsoby, které umožní přesněji tento materiál evidovat, tak aby se předešlo chybám při vychystávání, manipulaci a bylo dosaženo určitých klíčových ukazatelů. Další systémy, které firmy využívají, jsou vertikální vysoké zakladače, které šetří skladovou plochu s tím, že vyženou sklad do výšky. Ten je propojen s automatizovaným zakladačem, který je řízen informačním systémem, vše funguje bez přítomnosti člověka. Systém vyšle dodací list nebo zakázku skladovému systému a ten automaticky posbírá všechny skladové položky, všechny pozice na zakázce a postupně je dopraví na vychystávací místo. To je model, který dnes aplikujeme ve více českých logistických, výrobních ale i FMCG společnostech.

Na jedné straně firmy investují do automatizace, aby vyřešili nedostatek zaměstnanců a nahradily tak lidskou sílu. Na druhou stranu jsou již firmy, které vnímají automatizaci jako svoji konkurenční výhodu, kterou se prezentují. To je pro nás zajímavý moment, jak dále pracovat s těmito zákazníky a možná najít i nové zákazníky.

Bavíme se o automatizaci jako řešení nedostatku zaměstnanců. Myslíte si, že jednou člověk ze skladu úplně zmizí nebo se spíše změní jeho funkce?

Já si myslím, že člověk bude potřeba vždy. Vždy budou existovat určité operace, které nedokáže automat sám vykonat. Navíc bude vždy potřeba kontrolovat, zda systémy fungují tak jak mají. Poradní či dohledová úloha člověka ve skladu bude proto vždy nutná.

Máte za sebou bohaté zkušenosti na vedoucích pozicích ve společnostech Heineken Slovensko a Dexion. Co je pro Vás při práci Vaší práci nejdůležitější?

Určitě mě musí práce bavit. Nedokáži dlouho pracovat na něčem, co by mě nějakým způsobem nenaplňovalo. Důležitý je pro mne také dobrý pocit z dosažení výsledků. Motivuje mě, když se posouváme kupředu a vidíme za sebou určitý kus práce a portfolio spokojených zákazníků. A v neposlední řadě je to i uznání od spolupracovníků nebo vedení mateřské společnosti.

Mluvili jsme o akutním nedostatku kvalifikovaného personálu na českém trhu snad ve všech oblastech a pozicích. Zásadní podíl na tom má bezesporu také současná úroveň školství. Vy jste studoval v australském Melbourne. Čím se podle Vás liší české školství od toho australského a z čeho by si české školy měly vzít příklad?

Základní rozdíl je už ve studijní metodice. Zde jsou základní devítileté školy, tam existuje high school, což je dvanáctiletka. V Austrálii jsme se již na základní škole učili pracovat kreativně. Dostali jsme zadání vypracovat projekt a ten jsme pak museli také odprezentovat.  Tady, když vidím moje děti ve škole, tak se biflují slovíčka z angličtiny nebo němčiny, učí se básničky, učí se nazpaměť chemické prvky.  Musím se přiznat, že já jsem chemické prvky neovládal vůbec, ani jsem to nepotřeboval. Nikdo nás do toho nenutil. My jsme na hodinách chemie spíše dělali pokusy v laboratoři, kde jsme viděli, co s čím jak reaguje a na co se to dá použít v reálném světě. Něco takového zde na školách nefunguje. Zde je obrovský tlak na to, aby se žáci naučili látku nazpaměť. Znalosti jsou samozřejmě důležité, to uznávám, ale chybí zde na školách praktický prvek.

Co se týká vyššího vzdělávání, řekl bych, že je problém stejný. I když zde jsem vysokou školu neabsolvoval, takže nemohu posoudit, ale v Melbourne jsme od prvního ročníku na vyšší škole v rámci programu měli povinnost pracovat v reálném zaměstnání. V rámci specializace, kterou jsem studoval, všichni studenti po dobu školního roku trávili reálnou praxi v nějaké firmě, kde získávali zkušenosti. Takže je tam mnohem více propojení mezi studiem a prací. Je potřeba říci, že také legislativa je odlišná. Zaměstnavatelé mají určité daňové úlevy pro firmy, které se do toho programu zapojí. Pravda také je, že zaměstnavatel se na tyto studenty dívá jako na budoucího potenciálního zaměstnance, který již má určité zkušenosti a kterého si vychovává.  Studentům to dává určitý benefit, když vyjdou z univerzity a mají již určitou praxi, tak se na ně hned jinak dívají, protože vědí, že se snažili po dobu studia pracovat.


Marian Gono

Ve funkci generálního ředitele společnosti SSI Schäfer Systems Inernational působí Marian Gono od ledna 2017. Před tím pracoval na vedoucích pozicích ve skupině Dexion a Heineken v regionu střední Evropy.

Marian Gono vystudoval Logistics Management na Victoria University of Technology v australském Melbourne, kde žil od svých 13 let.

Ve volném čase se věnuje svojí rodině a cyklistice.

13.12.2017

Reliant s.r.o.

U Habrovky 1562/11 A

140 00 Praha 4

IČ: 49702726

DIČ: CZ49702726

Kontaktujte nás

e-mail: info@reliant.eu

tel: +420 241 44 28 21

Sledujte nás

Spisová značka

C 22288 vedená u Městského soudu v Praze

Odkaz na PDF výpis z OR

 

Abychom Vám mohli nabídnout kvalitní služby a pokročilé funkce, využíváme cookies. Prohlížením tohoto webu s tímto souhlasíte.