• LogisticNEWS
    O čem se mluví

Energetická udržitelnost podnikání v logistice

ilustrační foto

Energetická udržitelnost podnikání vychází z požadavků současné společnosti na minimalizaci negativních vlivů lidské činnosti na okolní svět. Výroba a logistika – zejména ta evropská – urazily v posledních dekádách obrovský kus cesty a jsou připraveny dosahovat ještě náročnějších cílů. Prostředkem k tomu jsou nejen moderní technologie, digitalizace a optimalizace dodavatelského řetězce, ale také důraz na výrobu čisté energie a lepší hospodaření s ní; především je však třeba dosáhnout změny myšlení lidí. Problematika energetické udržitelnosti rezonovala také letošním ročníkem mezinárodní logistické konference SpeedCHAIN. Pojďme si připomenout některé myšlenky, které zazněly v rámci panelové diskuze věnované tomuto tématu.

Právě řízení změny myšlení lidí v moderní výrobě se věnoval Petr Ungermann, koordinátor plánování logistiky agregátů ŠKODA Auto, ve svém úvodním příspěvku nazvaném Zelená logistika v době 4. průmyslové revoluce. Důraz kladl zejména na odpovědnost firem i jednotlivců za systémový přístup k ochraně životního prostředí.

Podstatou snahy o dosažení energetické udržitelnosti podnikání je v předstihu připravit firmy na okamžik, kdy budou nuceny jednak samy přispět k vytvoření dostatečných energetických zdrojů pro své podnikání, ale současně významně změnit způsob, jak s těmito zdroji zodpovědně hospodařit. Je zřejmé, že stále významnějšími se budou stávat témata související s energetickou pasivitou nemovitosti, rekuperací tepla, ukládáním elektrické energie pro její využití v čase energetické špičky, optimalizací odběru elektrické energie a jeho rozložením v čase.

Zcela zásadní pro budoucí existenci dnešních firem se brzy stane i rozhodnutí o podobě převažující části jejich flotil osobních, užitkových i nákladních vozidel. Zatímco ve skladech a uzavřených areálech s jasně definovaným provozním režimem slaví dnes klasická elektromobilita velké úspěchy, pro silniční dopravu představuje velkou neznámou a ve vazbě na překotné snahy mnohdy od praxe velmi odtržených úředníků i významné riziko.

Nabízí se však i jiné technologie, jež jsou schopny cílů postavených před podnikatele v dopravě a logistice dosáhnout stejně efektivně, ale s menším rizikem, menšími náklady a možná i s využitím stávající infrastruktury. Jaké jsou vyhlídky a možnosti logistiky budoucnosti s ohledem na nutnost dosažení energetické udržitelnosti podnikání?

Stanislav Cingroš, Development Manager IBG Česko, reagoval na otázku směřující do oblasti energetiky z pohledu decentralizace výrobních zdrojů s cílem snižovat energetickou zátěž: „Chce-li být firma současnosti připravena čelit výzvám budoucnosti, musí ke svému energetickému hospodaření přistupovat koncepčně, aby vytvořila funkční energetický celek. K tomu nás nutí i současný tlak na budoucí decentralizaci energetiky napříč ČR i EU. Vítězem tohoto závodu budou ty firmy, které se naučí pracovat s nástroji zelené energie, doplní je energií z přenosové soustavy a budou důsledně pracovat s procesem plánování výroby.“ Podle Stanislava Cingroše bude v blízké budoucnosti schopnost provozovat vlastní energeticky udržitelný systém rozhodovat o konkurenceschopnosti jednotlivých subjektů na trhu. Urgentnost situace umocňuje skutečnost, že se sešly dva v zásadě protichůdné požadavky moderní společnosti: tlak na elektromobilitu a požadavek na eliminaci „nečisté“ energie. Jakkoliv jsou obě snahy legitimní a představují významné kroky k vyšší kvalitě života, jejich spojení v čase představuje nebezpečný mix ohrožující konkurenceschopnost celé evropské ekonomiky. Odpovědnost za její udržení nyní přechází na jednotlivé firmy. Součástí jejich standardní výbavy tak stále častěji budou fotovoltaické elektrárny, úložiště energie pro její efektivní využití, ale také záložní zdroje a flotily s kombinací pohonů na alternativní zdroje … „Jakkoliv v tuto chvíli není ještě pozdě na měnící se podmínky reagovat, času není nazbyt; základem je začít postupnými kroky naplňovat smysluplnou koncepční energetickou strategii firem. Osobně se přimlouvám za to, aby se majitelé a vrcholoví manažeři poradili s odborníky na tato témata dřív, než se do změn pustí. Půjde v souhrnu o poměrně komplikované systémy a ty je potřeba navrhnout s přihlédnutím k vývoji technologií a budoucí legislativy,“ uzavírá Stanislav Cingroš.

Pro logistické areály se ve většině případů jedná vedle instalace FVE i o systémy vytápění a vzduchotechniky s využitím rekuperace, smart LED osvětlovací soustavy a zajímavé příležitosti nabízí i nakládání s dešťovými vodami. Na celou řadu dalších oblastí, které budou hrát významnou úlohu v myšlení a chování firem blízké budoucnosti, upozornil Jiří Vágner, ředitel společnosti SSI Energy. Podle jeho vyjádření bude právě hospodaření s vodou srovnatelně významné jako hospodaření s energiemi: „Zejména v prostředí průmyslových a logistických parků musíme uvažovat se zcela autonomními systémy, které budou velmi efektivně hospodařit s vodou, teplem i energiemi tak, aby nebyly zásadně závislé na vnějším světě. Jinak by se totiž postupně staly nechtěnou zátěží pro své okolí,“ uvedl Jiří Vágner.

Otázce pravděpodobné podoby logistických parků budoucnosti se v rámci panelové diskuze věnoval i Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro ČR a SR. Jak ovlivní postupující požadavky Průmyslu 4.0. na straně jedné a nároky na plnění tvrdých ekologických a energetických norem na straně druhé podobu logistických nemovitostí blízké budoucnosti? Z pohledu platných norem dosahuje podle jeho slov výstavba moderních logistických nemovitostí v našem regionu parametrů nejen srovnatelných s nejvyspělejšími zeměmi světa, ale v mnohém je výrazně předčí. „Jde o standardní parametry, jakými jsou tepelná pasivita, hospodaření s  dešťovou vodou v rámci pozemku, ekologické systémy vytápění či fotovoltaické elektrárny na střechách hal; důležité je ale dnes to, jak jednotliví nájemci dokážou – v závislosti na společenské objednávce a vlastní podnikatelské filosofii – námi dodanou infrastrukturu využít a s její pomocí vybudovat vysoce efektivní k životnímu prostředí vstřícné provozní systémy. Že udržitelný rozvoj myslíme jako stavitel průmyslových zón vážně, o tom svědčí fakt, že již v rámci standardní nabídky dodáváme budovy vždy dle nejnovějšího standardu BREEAM,“ shrnul Pavel Sovička.

Samostatnou kapitolou je dnes energetická udržitelnost intralogistických řešení pro logistiku: „Skladová a manipulační technika má tu zásadní výhodu, že se pohybuje v omezeném prostoru, kde je možné nastavit podmínky pro optimální využití jakékoliv z dostupných technologií,“ řekl Pavel Osička, obchodní ředitel Linde MH Česká republika, a dodal: „V naší standardní nabídce jsou dnes technologie pro nejrůznější použití využívající v zásadě všechny typy klasických i alternativních pohonů CNG nebo palivových článků. Je jen na zákazníkovi, aby zvolil řešení, které mu nejvíce vyhovuje a my jsme připraveni takové řešení podpořit profesionálním průvodním servisem, včetně odborného poradenství, revitalizace baterií a jejich ekologické likvidace.“

Pro využití moderních technologií nezbytných pro efektivní zajištění energetické udržitelnosti podnikání v logistice je zcela zásadní to, do jaké míry jsou požadovaných výsledků s jejich využitím schopni dosahovat poskytovatelé profesionálních služeb; na otázku, jak vnímá logistická firma tlak společnosti na ekologii a ekonomiku logistických služeb na straně jedné a reálné možnosti, které se v implementaci moderních technologií a zejména vozidel s alternativními pohony dnes nabízejí, hovořil v panelové diskuzi Marek Cvačka, generální ředitel ESA logistika: „I dnes stále platí, že většina zákazníků požaduje skutečně ekologickou službu jen v případě, že ta není finančně náročnější, než služba standardní … My samozřejmě dlouhodobě budujeme naši dopravní flotilu tak, aby plnila ty nejpřísnější emisní normy. Je to součást naší podnikatelské strategie a odpovídá to také našemu přesvědčení. Ne vždy však cítíme podporu ze strany našich zákazníků a zcela jistě existuje celá řada firem, které na základě požadavku na minimální cenu spolupracují s dodavateli podstatně méně orientovanými na vztah k životnímu prostředí.“ A v jaké fázi je ve společnosti ESA logistika proces integrace vozidel s alternativním pohonem? „Alternativní pohony jsou pro nás aktuálním tématem již řadu let. Postupně testujeme vozidla s různými druhy pohonů od různých výrobců. Dnes si již dokážeme představit i každodenní využití jednotlivých druhů techniky, problémem ale pro nás zůstává finanční stránka takového rozhodnutí. Zcela nám zatím chybí vhodná podpora státu formou dotace pro pokrytí vyšších pořizovacích nákladů, či – podobně jako v řadě dalších evropských zemí – formou nulového mýta. Z mého pohledu stát zaspal i při budování potřebné infrastruktury, jež by umožnila vyšší efektivitu využití této techniky pro standardní zakázky,“ uzavřel Marek Cvačka. Právě problematika budování vhodné infrastruktury pro vozidla s pohonem na LNG byla tématem, kterému se věnoval v rámci panelové diskuze Pavel Dočekal, Head of Regulatory Affairs, GasNet Česká republika. Podle jeho slov je LNG ve srovnání s elektromobilitou technologií připravenou k okamžitému nasazení do běžného provozu. Na trhu jsou již sériově vyráběné nákladní vozy s reálným dojezdem dosahujícím až 1500 (v závislosti na zvolené značce vozidla a jeho konfiguraci) kilometrů a bez jakýchkoliv provozních omezení. Tuto skutečnost potvrdilo i společné vystoupení Gustava Märgärda, generálního ředitele VOLVO Trucks ČR, a Vladimíra Myslíka, Driver Trainer Manažera pro střední Evropu, v jehož rámci byla představena technologie pohonu na LNG na bázi modifikace standardního dieselového motoru. „K jednoznačným výhodám této technologie patří skutečnost, že vedle výrazného omezení emisí CO2 nabízí téměř nulovou hladinu emisí celé řady dalších život ohrožujících látek, které se v rétorice zastánců elektromobility běžně opomíjejí. Jedinou limitou masívnějšího užití dopravní techniky je tak dnes skutečně jen infrastruktura umožňující komfortní režim průběžného tankování. Státem iniciovaná výstavba sítě čerpacích stanic je však konkrétním opatřením, na jehož konci vznikne 13 čerpacích stanic. Dá se počítat, že již ve druhé polovině roku 2021 budou první z nich uvedeny do provozu a nabídnou tak zájemcům o tuto technologii komfort srovnatelný s dnešním stavem v případě tankování konvenčních pohonných hmot,“ ujistil všechny přítomné Pavel Dočekal.

Praktické zkušenosti všech účastníků panelové diskuze stejně jako zájem odborné logistické veřejnosti deklarovaný beznadějným obsazením celé kapacity velkého Tereziánského sálu Břevnovského kláštera jasně svědčí o tom, že téma energetické udržitelnosti je tématem velmi aktuálním; aby také ne: vždyť důsledky vyplývající z plnění požadavků evropské legislativy zásadně ovlivní chování a v mnoha případech i formu podnikání statisíců firem a jejich prostřednictvím i životy desítek milionů lidí …

 

MR

10.12.2019

Reliant s.r.o.

U Habrovky 1562/11 A

140 00 Praha 4

IČ: 49702726

DIČ: CZ49702726

Kontaktujte nás

e-mail: info@reliant.eu

tel: +420 241 44 28 21

Sledujte nás

Spisová značka

C 22288 vedená u Městského soudu v Praze

Odkaz na PDF výpis z OR

 

Abychom Vám mohli nabídnout kvalitní služby a pokročilé funkce, využíváme cookies. Prohlížením tohoto webu s tímto souhlasíte.