• LogisticNEWS
    O čem se mluví

Doprava a Schengenský prostor

Doprava a Schengenský prostor

Koncem minulého roku měla Rada dopravy rozhodnout, zda dopravní politiku EU z roku 2011 doplnit nebo navrhnout jiný dokument, sledující koncepci evropské energetické unie a jak k tomu upravit  evropský železniční  prostor.  K tomu ovšem musel být přijat 4. železniční balíček. Komise stále předkládala státy nepřijatý návrh balíčku z počátku roku 2013, obohacený žalobami za neúplnou transpozici předchozích směrnic a nařízení k železničním podnikům EU. Základní myšlenka Komise spočívala v přednostním uvolnění trhu vnitrostátní železniční dopravě bez zábrany likvidace podstatné části veřejných služeb v obecném zájmu, na něž má nárok každý obyvatel EU s ohledem na své finance, osobní mobilitu a dostupnost sítě. 

Evropská energetická unie ovšem předpokládá menší, jen počáteční veřejnou podporu proto, že lze snáze podnítit větší konkurencí nabídku energie za lepších tržních podmínek pro spotřebitele, jakmile se dokončí s podporou EU propojení sítě. Nepožaduje tedy tolik a tak dlouho veřejné podpory. Naproti tomu podle odhadu Evropské komise představuje podíl vlakových km vnitrostátní osobní železniční dopravy podporovanými státy EU 90 až 95 % vlakových km.

Privatizace výroby a služeb má zásadní přednost v sektorech výroby a plně placených  služeb, protože cílem je zvýšení dodávek na trh a tím i zisku; spravedlivá konkurence zajistí růst jak potřebné kvantity, tak i konkurenční kvality rozvoje i s nejmenším škodlivým vlivem na životní prostředí (to de facto narušuje do jisté míry každá spotřeba přírodních zdrojů k produkci). Jejich žádoucí růst vede k růstu ekonomiky a zaměstnanosti (protože jen živá práce vytváří přidanou hodnotu s odrazem v růstu HDP).

Rozsah dotovaných veřejných služeb v obecném zájmu, které představují sociální pilíř  sociální tržní ekonomiky (podle názoru předsedy Junckera a jeho Komise v dobách nedávné krize, z níž se ekonomika za ztížených podmínek dostává, příliš oslabený), jsou ale závislé na rozsahu dotací z rozpočtu (samozřejmě při šetrném vynakládání).

Jenže ve vnitrostátní železniční dopravě cestujících s hustou sítí spojů hromadné dopravní obsluhy je jen nepatrný prostor pro růst služeb, který by umožňoval skutečně efektivní konkurenci. Když nový provozovatel převezme jen spoje s nejmenší dotací, ale nepřispěje na potřebné, ale méně efektivní služby, má jednostrannou konkurenční výhodu proti dopravci, garantujícímu služby na celé síti.

Po skončení krize se pomalu dostává EU k předkrizové struktuře nákladů výroby. Podle kvartálních šetření z roku 2007 tvořila struktura nákladů subjektů podnikajících mimo finanční služby v ročním průměru sezónně upravených hodnot 24,2 % investice, 42,5 % hrubý zisk před zdaněním a personální a věcné náklady zbylých 33,3 %. Pokud by zůstala DPH ve výši 21 %, což je převažující úroveň v EU, kterou pak prosadí trh, pak budou náklady soukromého provozovatele zahrnovat zisk ve výši 21,5 %. Tak velký zisk a investice však dotované služby nevyžadují, převod na soukromého provozovatele musí být vyrovnán zvýšeným podílem úhrady z veřejných rozpočtů, nebo redukcí služeb. Platí to i pro případ, že konkurující provozovatel zvýší výkony na vrub dotovaných veřejných služeb; odlivem cestujících a příjmů podkopá ekonomiku dotací.

A pak tu byl sporný požadavek společného trhu vlakových vozidel, což při možnosti jejich dotace pro některé spoje se dotýká zaměstnanosti výrobců dotujícího státu.

Komise nechtěla od spoléhání na volné tržní síly  ustoupit, prosazuje koncepci i prostřednictvím Evropského soudního dvora aj.

V železniční dopravě se proto poprvé neformálně sejde Rada ministrů spolu s ministry životního prostředí 14. a 15. dubna v Amsterdamu k „zelené mobilitě“.  Zastřešující   témata mají být inovační technologie pro zelenou a inteligentní  mobilitu:

  • inovace,
  • chytrá řešení mobility,
  • „zelená” řešení mobility,
  • realizace výsledků klimatického summitu v Paříži.

A předpokládá se řešení nebývale vysokých možných zdrojům na efektivní investice jako významného zdroje růstu ekonomiky EU. 

Silniční doprava

Komise zveřejnila návrhy na právní řešení emisí silničních vozidel za simulovaných provozních podmínek, vyčlenění technických zkušeben od výrobců vozidel a jejich větší kontrolu členskými státy s možností zrušení předchozího schválení typů v jiném státě, dokud se problém nerozhodne na unijní úrovni a super-kontrolu Evropské komise. Ta mezitím postihovala některé výrobce součástí motorových vozidel za unijně protiprávní kartelové dohody.

Letecká doprava

Zakládá se a začiní realizovat koncepce rozvoje letectví, postavená na nejpřísnějších současných normách bezpečnosti a šetrnosti k životnímu prostředí, s minimalizací spotřeby a emisí  nízkouhlíkatými palivy, investicemi ke zvýšení konkurence schopnosti včetně úpravy nevyhovující organizace a nízkého využití některých technických prostředků; zejména však mandátem Komise projednávat komplexní letecké dohody se státy, které zatím rychle rozvíjely svou leteckou dopravu v důsledku zvýhodněných podmínek proti  leteckým společnostem EU.

Komise navrhuje plán obnovy plně funkčního Schengenského systému

Dne 4. března představila komise podrobný plán konkrétních kroků potřebných k návratu řádného řízení vnějších a vnitřních hranic EU jako podklad pro summit EU-Turecko konaný 7. 3. Vytvoření schengenského prostoru bez vnitřních hranic přineslo významné výhody pro evropské občany a podniky dokonce i v posledních měsících, kdy systém testovala uprchlická krize. Evropská rada ve dnech 18. – 19. února stanovila jasný mandát pro obnovení normálního fungování schengenského prostoru, současně ale navrhla plnou podporu členským státům čelícím obtížné situaci.

První místopředseda Evropské komise Frans Timmermans zdůraznil, že: „Schengenský systém je jedním z nejcennějších úspěchů evropské integrace. Náklady z jeho ztráty by byly obrovské.  Naším cílem je, aby se  zrušily všechny vnitřní hraniční kontroly tak rychle, jak je to jen  možné, do konce prosince 2016. K tomu potřebujeme koordinovaný evropský přístup k řídícím prvkům dočasných vnitřních hranic v rámci schengenských pravidel,  namísto současného látání mezitím přijatých jednostranných rozhodnutí. Do té doby musíme plně uplatňovat opatření stanovená v  plánu k posílení kontroly na vnějších hranicích, zlepšit fungování azylového systému, pracovat s Tureckem k plnému uplatnění společného akčního plánu, kterým se podstatně sníží příliv běženců.”

Komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos dodal: „Plán představuje další kroky k společné obnově normálního fungování schengenského prostoru co nejdříve; vyžaduje to přijetí řady důležitých akcí. Všechny členské státy musí uplatňovat pravidla, musí skončit “průchozí vlny”; musí ale poskytnout přístup oprávněným žadatelům o azyl a odmítnout vstup těm, kteří jen chtějí tranzit. Pak nutno odstranit závažné nedostatky na vnějších hranicích – skutečný  vnitřní prostor bez hraničních kontrol je možný jen při silné ochraně vnějších hranic. Návrh týkající se evropské pohraniční a pobřežní stráže, předložený Komisí v prosinci, musí být přijat členskými státy bez odkladu tak, aby stráž  mohla začít fungovat již v průběhu léta. Nyní je čas, aby členské státy táhly za jeden provaz ve společném zájmu k možnému zabezpečení jednoho z vrcholných úspěchů Unie“.

Náklady v případě zrušení Schengenu

Současné řízení vnitřních hranic přináší významné ekonomické náklady. Komise odhaduje, že úplné znovuzavedení hraničních kontrol by přineslo okamžité přímé náklady  5 až 18 miliard € ročně (0,05% – 0,13% HDP EU). Náklady by se soustředily na některé subjekty a regiony, ale měly by nevyhnutelně dopad na ekonomiku celé EU. Například:

  • Polsko, Nizozemsko nebo Německo by čelily více než 500 milionům € dodatečných nákladů na silniční přepravu obchodovaného zboží;
  • podniky ze Španělska či České republiky by zaplatily více než 200 milionů € dodatečných nákladů;
  • hraniční kontroly by vyžadovaly 1,7 milionu pohraničních pracovníků; dopravním podnikům by přinesly kontroly  náklady ze zdržení 2,5 až 4,5 miliard €;
  • bylo by ztraceno nejméně 13 milionů turistických přenocování  s celkovými náklady 1,2 miliardy €;
  • zvýšení počtu pracovníků na hranicích by vyžadovalo náklady vlád nejméně 1,1 mld. €.

Zajištění ochrany vnějších hranic EU

Spolu s prováděním účinné kontroly je základním předpokladem volného pohybu v Unii zajištění ochrany vnějších hranic, zde je nutná sdílená odpovědnost. V prosinci Komise předložila návrh  evropské pohraniční a pobřežní stráže. Je nezbytně nutné, aby státy, Evropský parlament a Rada tento návrh přijaly nejpozději v červnu, aby mohl být uveden do provozu během léta. Komise nyní žádá  členské státy a Frontex, aby již začaly nezbytné přípravy pro rozvíjení nového systému zejména určením personálních a technických prostředků. Komise rovněž vyzývá k větší podpoře již probíhajících operací agentury Frontex členskými státy.

Bezprostřední podpora Řecka

Masivní příliv migrantů dostává kontrolu vnější hranice některých členských států, zejména Řecka, pod silný tlak. Je třeba okamžitě řešit současné nedostatky správy hranic. Existuje řada jasně definovaných kroků, které je třeba provést v nadcházejících měsících:

  • odborníci Komise v Řecku by měli i nadále spolupracovat s řeckými orgány a koordinovat ostatní zúčastněné;
  • měla by být 100% identifikace a evidence všech vstupujících, včetně systematických bezpečnostních kontrol s využitím databází EU;
  • Řecko by mělo předložit akční plán reagující na doporučení hodnocení Schengenu; s hodnocením umožňujícím  ostatním členským státům, agenturám EU a Komisi poskytnout včasnou podporu;
  • V případě potřeby by Frontex okamžitě připravil další rozšiřování evropských jednotek pohraniční stráže a zahájil dodatečné výzvy k poskytnutí příspěvků do 22. března;
  • ostatní členské státy by měly reagovat na tyto výzvy do 10 dnů  lidskými zdroji a technickým vybavením.

Komise bude rovněž prosazovat provádění společného akčního plánu EU – Turecko a dobrovolného humanitárního přijímacího režimu Turecka, (ten běží nyní), aby byl rychlý pokles počtu příjezdů v Řecku. Tlak by měla také snížit realizace systémů nouzového přemístění a další návraty do Turecka a do země původu.

Mezitím se hraniční kontroly podél západobalkánské trasy zpřísnily a pokračující toky migrantů do Řecka vedou k jejich hromadění. Je mimořádně naléhavé, aby členské státy  zvýšily provádění rozhodnutí o přemístění. Komise pomůže a bude hlásit měsíčně dosažený pokrok. Začátkem tohoto týdne Komise předložila návrhy na nový nástroj pomoci uvnitř EU pro rychlejší reakce na krizi při mimořádných událostech (700 mil. € pro nejvíce postižené státy EU 2016 – 2018).

Uplatňování pravidel a zastavení přístupu „průběžnou vlnou“

Závěry Evropské rady z 18. – 19. února byly jasné; současný přístup „průběžnou vlnou“ není ani právně, ani politicky přijatelný. Členské státy musí udělit přístup k azylovému řízení pro všechny žádosti podané na svých hranicích. Rozhodnutí, které členské státy jsou odpovědné za zpracování žádostí, by pak byla  přijata v souladu s právními předpisy EU, zejména stávajícím systémem Dublin. Musí tedy  existovat reálná  příležitost k návratu žadatelů o azyl do první země vstupu. Uplatňování pravidel Komise  předpokládá, že Komise posoudí možnosti obnovit přemisťováni podle dublinského nařízení do Řecka před červnovým zasedáním Evropské rady.

Zároveň by měly členské státy odepřít na hranicích vstup státním příslušníkům třetích zemí, kteří nesplňují podmínky podle Schengenského hraničního kodexu, a nemají podanou žádost o azyl, přestože měli možnost tak učinit. Přitom podle právních předpisů EU nemají žadatelé o azyl právo zvolit si členský stát, kde jim bude poskytnuta ochrana.

Odmítnutí by měla proběhnout na vnější schengenské hranici při dočasných kontrolách na vnitřních  hranicích členských států. Účinné uplatňování těchto zásad přispěje k posílení schengenského a dublinského systému a režimu nouzového přemístění.

Kontroly na vnitřních hranicích: ze slátaných opatření k soudržnému přístupu

Dočasné hraniční kontroly vnitřních hranic by měly zůstat výjimečné a proporcionální k cíli co nejdříve je vracet do normálního stavu. Od září 2015 osm zemí znovu zavedlo hraniční kontroly na svých vnitřních hranicích z důvodů, souvisejících s uprchlickou krizí. Doposud to bylo provedeno jednostrannými akcemi v rámci Schengenského hraničního kodexu (články 23-25).

Kdyby současné migrační tlaky a závažné nedostatky v kontrolách na vnějších hranicích měly přetrvávat i po 12. květnu, Komise bude muset předložit návrh podle článku 26 (2) Schengenského hraničního kodexu Radě na koherentní přístup EU k interní hraniční kontrole, dokud nebudou odstraněny strukturální nedostatky. Komise bude na tuto eventualitu připravena a bude jednat neprodleně; navrhne hraniční kontroly pouze na úsecích hranic, kde jsou nezbytné a úměrné cíli. Jinak by se měly zrušit všechny kontroly vnitřních hranic a obnovit  normální fungování schengenské oblasti do konce roku 2016.  Harmonogram obnovení standardního fungování schengenské oblasti naleznete na www.logisticnews.eu.

11.4.2016

Reliant s.r.o.

U Habrovky 1562/11 A

140 00 Praha 4

IČ: 49702726

DIČ: CZ49702726

Kontaktujte nás

e-mail: info@reliant.eu

tel: +420 241 44 28 21

Sledujte nás

Spisová značka

C 22288 vedená u Městského soudu v Praze

Odkaz na PDF výpis z OR

 

Abychom Vám mohli nabídnout kvalitní služby a pokročilé funkce, využíváme cookies. Prohlížením tohoto webu s tímto souhlasíte.