• LogisticNEWS
    O čem se mluví

Bezpečnost v průmyslových areálech? Technologie a první pomoc

ilustrační foto

Provoz a správu logistických a ryze výrobních nemovitostí nelze seriozně srovnávat. Každá je natolik specifická, že by si z pohledu integrovaného facility managementu (IFM) zasloužila samostatné pojednání. Oba typy areálů či jednotlivých budov ale spojuje důraz na maximální bezpečnost - přepravovaného zboží i pracovníků.

Přestože ke každému z cílů vede jiná cesta, stále častěji ji "lemují" moderní technologie. Potvrzuje to společnost SSI Group, která na desítkách průmyslových objektů v ČR zajišťuje služby security, facility managementu či úklidu od roku 1990.

Vzpomenete si ještě na 90. léta, kdy první skladové areály hlídali strážní s vycvičenými psy a podávali ústní hlášení? Celá oblast bezpečnosti se změnila podobně jako automatizace výroby nebo špičkové technologie sledující přepravu zboží.

Zůstali však pracovníci, cirkulace vozidel a samozřejmě i rizika spojená s provozem výrobního nebo skladového areálu. Právě kontrola osob a vozidel je hlavním diferenciálem mezi oběma typy nemovitostí. V případě distribučního centra se pracuje s již hotovými produkty, je tedy daleko jednodušší jejich evidence a kontrola. Oproti tomu do výrobních závodů se dováží (anebo je z nich vyvážena) surovina či polotovar, s jehož podobou a množstvím nemusejí být často obeznámeni ani řídící pracovníci firmy.

Prst na spoušti

Zde je na místě analogie k maloobchodu. Z dostupných statistik společnosti Global Retail Theft Barometer vyplývá, že majitelé obchodů v České republice každoročně přijdou o zboží v hodnotě převyšující 12 miliard korun. Co je ještě zajímavější, 7 % z tohoto objemu jde za dodavateli a celých 39 % pak za zaměstnanci. Můžeme dovodit, že i v případě logistiky a výroby bude poměr obdobný.

Je zřejmé, že lidský faktor je rizikový. Platí to pro produkci, distribuci a v neposlední řadě i bezpečnost. Neumíme objektivně posoudit, jak se riziko daří snižovat v případě logistiky či výroby. Ale v oblasti security je to jednoznačně nástup moderních technologií.

Můžeme to doložit třeba právě na provozu hlavní brány či vrátnice, která je u většiny areálů klíčovým uzlem. Právě zde fyzickou kontrolu zaměstnanců (v případě výrobních závodů jsou často požadavky i na zavazadla a úložné prostory soukromých aut) a vozidel doplňuje řada inovací. Nejlepší výsledky vykazují infra brány/závory a zařízení spolehlivě identifikující SPZ vozidel. Samozřejmostí je záloha fotografií všech vozidel, které projely, bránou pro potřeby majitele objektu.

Základem těchto nových bezpečnostních technologií je profesionální externí dispečink, který nezávisle "bekuje" pracovníky ostrahy působící na místě. "Opírá se o speciálně vyškolené dispečery, kteří za využití sofistikovaných analytických softwarů monitorují dění v areálu, v tomto případě na hlavním vstupu i v dalších částech komplexu. Operátoři nepřetržitě dohlížejí na výstupy z bezpečnostních technologií, reagují, informují, kontaktují – personál a ostrahu v místě, koordinují zásahovou činnost a spolupráci s IZS," vysvětluje Radek Škrabal, provozní ředitel SSI Group.

Jinými slovy, prst na spoušti (kamery nebo vysílačky) drží kompetentní pracovníci hned na dvou úrovních. Podle Ondřeje Marečka, který má v SSI Group na starosti obchod, tvoří soustavně školená obsluha, hierarchie pracovníků ostrahy s osvědčenými kontrolními mechanismy a zmíněné špičkové technologie jednotný bezpečnostní koncept. "Díky diverzifikaci a multifunkčnosti technologií jsou využitelné u jakéhokoliv typu průmyslové nemovitosti. Navíc, díky vzdálenému dohledu se daří snižovat náklady na fyzickou ostrahu v místě," dodává Ondřej Mareček.

Kam s první kamerou?

Efektivní integrace nových technologií do zabezpečení průmyslových nemovitostí je jasným trendem i neodmyslitelnou součástí budoucnosti. Kde ale začít? Zvláště, pokud již nemluvíme pouze o technologiích zabezpečujících plášťovou a prostorovou ochranu nebo o kamerových systémech sloužících jen k přenášení a záznamu obrazu, ale o sofistikovaných technologických celcích?

Podle Jaroslava Čehovského, který je v SSI Group zodpovědný za architekturu a instalaci slaboproudých technologických celků, má typologie budovy nebo areálu zásadní vliv. Ta se, spolu se specifiky konkrétního provozu, promítá do návrhu, který je vždy šitý přímo na míru. V některých případech je vhodné využít kamery s již vestavěnou základní analýzou obrazu, jindy pokročilá řešení s prvky umělé inteligence. V neposlední řadě navrhujeme nejmodernější odolné detekční systémy určené do náročných provozů, propojení se systémy měření a regulace a tak podobně.

"Námi navrhované technologie zvyšují úroveň zabezpečení při zachování přiměřeného komfortu pro pracovníky těchto provozů. Aby totiž systém správně fungoval, je nezbytné, aby byl pro všechny ty, kteří s ním denně přichází do styku, co nejsnazší na používání a nekladl jim zbytečné překážky k práci.

Další výhody může přinést například propojení s technologiemi měření a regulace s naším dohledovým centrem. To nám umožňuje okamžitě reagovat na mimořádné události v oblasti údržby i tam, kde není nepřetržitě přítomen technik údržby, popřípadě pokud zrovna plní jiné úkoly v odlišné části areálu." vypočítává přednosti nasazení nových řešení Jaroslav Čehovský.

Tím dochází k doslovnému naplnění pojmu Integrovaný facility management: nové senzorické systémy totiž pomáhají rovněž technické údržbě nebo energetickému managementu. A opět - monitoring lze provádět vzdáleně, kdy - podobně jako v případě zásahové security jednotky - nemusejí být odpovědní pracovníci na místě fyzicky, ale zasahují operativně. Platí to také pro tradiční systémy jako CCTV, EPS, EZS nebo EKV, které lze s technologickými celky plně integrovat.

Přirozeně, zvláště u velkých logistických center je třeba při zavádění novinek vyřešit dílčí problémy. Ty pramení z rozlehlosti areálů, množství nájemců a dodavatelů a autonomních, neprovázaných bezpečnostních řešení. "Chybí centralizace, tudíž jsou vyšší nároky na přítomnost fyzické ostrahy. Občas se také setkáváme s tím, že velín je umístěný v odlehlejší části areálu. Tím se prodlužuje reakční doba. Vše je ale možné poměrně rychle vyřešit, i díky kompatibilitě technologií," doplňuje Ondřej Mareček.

Z pracovníka ostrahy stewardem

Postupné nahrazování fyzické ostrahy bezpečnostními technologiemi s externím dohledem vede k tomu, že pracovníci ostrahy získávají nová uplatnění. To platí hlavně pro výrobní závody, kde obecně působí více pracovníků.

Právě u průmyslových nemovitostí, kde probíhá výroba, je podle aktuálních statistik SSI Group o 80 % vyšší počet úrazů vyžadujících odborný zásah než u distribučních areálů. A protože bezpečnost je komplexním tématem, jež obsahuje i zdraví, společnost školí své zaměstnance na oblast první pomoci.

Po odborném výcviku získávají pracovníci ostrahy kvalifikační certifikát Medik Guard, který je opravňuje ke kvalifikovanému zásahu u úrazů a poskytnutí první pomoci poraněnému. Už několikrát takto zajistili základní životní funkce do příjezdu rychlé záchranné služby.

"V mnoha velkých výrobních společnostech, kde působíme, nás tak zaměstnanci znají jako stewardy. Lidi, kteří se starají o jejich bezpečnost v širokém smyslu tohoto slova. I to svědčí o proměně definice ostrahy, kterou způsobují moderní bezpečnostní technologie," uzavírá Radek Škrabal.

LN

13.6.2017

Reliant s.r.o.

U Habrovky 1562/11 A

140 00 Praha 4

IČ: 49702726

DIČ: CZ49702726

Kontaktujte nás

e-mail: info@reliant.eu

tel: +420 241 44 28 21

Sledujte nás

Spisovná značka

C 22288 vedená u Městského soudu v Praze

Odkaz na PDF výpis z OR

 

Abychom Vám mohli nabídnout kvalitní služby a pokročilé funkce, využíváme cookies. Prohlížením tohoto webu s tímto souhlasíte.